Ekonomické bubliny

Kamarád Václav, meteorolog, tvrdí: „Počasí známe přesně, a nejlépe to, co bylo včera, to ti dokážeme vysvětlit důkladně, horší je to s tím, co bude zítra.“ Nějak tak podobně je to i s ekonomy. Mají spousty teorií o tom, proč a jak dochází ke krizím, bublinám, recesi, devalvaci, inflaci, ale přesněji předpovědět kdy a jak tyto jevy nastanou, to nedokážou. Dominik Stroukal o tom ale umí hezky vyprávět a na konci vyvodí i několik praktických doporučení. Přečetl jsem od něho už třetí knihu (před touto Bitcoiny a Dark Web) a díky němu pochopil i pojmenování směru, ke kterému jsem už před pár lety (díky své narůstající skepsi k politikům a k roli státu a jeho hrozivě se rozrůstající armádě zaměstnanců) dospěl, vyznává jej i autor. Přidávám ho do oblíbených. 95 % (aktuálně 22 hodnocení s průměrem 86 %).

Jak název napovídá, téma ekonomických bublin se prolíná skrz celou knihu a tvoří ústřední příběh, na který navazuje vše ostatní. Líbí se mi ale, že přesto, že téma ekonomických bublin představuje relativně úzce vymezenou oblast, záběr knihy je velmi široký a pojednává o celé řadě ekonomických reálií. Od (teorií) hospodářského cyklu, racionality jednání, inflace, monetární politiky, přes pojednání o ekonomických školách (keynesiánství, rakouská škola atd.), historické exkurzy (vznik centrálního bankovnictví), až po konkrétní výhledy, závěry a doporučení. Jednotlivé části jsou dobře poskládané a čtivě napsané, byť bych se obešel bez některých žurnalismů a možná až moc familiérního slohu, ale to je subjektivní otázka stylu. Hlavní myšlenka, kterou autor v knize rozvíjí, je vliv (nových) peněz na hospodářský cyklus a nafukování bublin. Stroukal argumentuje, že nové peníze nafukují bubliny. Pokud roste poptávka, zpravidla roste i cena, a to nejdříve a nejrychleji tam, kam proudí nové peníze (viz Cantillonův efekt). Lze tak snadno vysvětlit, proč v posledních letech, prakticky od poslední krize v roce 2008, překotně rostou ceny akcií a nemovitostí. Zásadní sdělení v knize je, že centrální banky a vlády po celém světě si zvykly řešit krize či splasknutí ekonomických bublin jejich dalším přifukováním. Tyto bubliny tak nenechají nikdy úplně splasknout, zcela v souladu s keynesiánskou filozofií permanentní kvazi-bubliny. Otázka je, zda to tak může pokračovat navždy.