Z těch knih, které jsem od Delphine de Vigan četla, mne tahle beze sporu zaujala nejvíc. Asi proto, že se kniha věnovala tématu, které mne dost zajímá, a tím jsou sociální sítě, na nichž se i já sama v nějaké míře pohybuju. A nutno říct, že ten obrázek, který tu autorka vykresluje, není nikterak veselý. Kniha se totiž zabývá odvrácenou stránkou. Autorka tu proti sobě staví dvě zcela odlišné hrdinky. Zatímco jedna z nich se snaží po sobě zanechat digitální stopu co nejmenší a nechce sdílet nikde nic, druhá je zas opačným extrémem, neboť na sítích sdílí takřka vše. O to silnější mi tohle téma připadá, když tu autorka řeší sdílení obsahu zaměřeného na malé děti. Zásadní mi tu připadá otázka, zda mají rodiče v tomto ohledu právo rozhodovat za děti a sdílet obrázky/videa/... svých dětí, aniž by si to ty děti mohly samy rozhodnout, zda chtějí být takto vidět? A kde je ta hranice, kde je to bezpečné a kdy už je to hazard? A zda a do jaké míry si rodiče uvědomují ta rizika, kterým své děti vystavují? Víme skutečně na jisto, kdo sedí na druhé straně obrazovky? Jsou děti skutečně nade vše, když se sdílením jejich obrázků a videí rodina vydělává na živobytí? Skvělé mi přijde, že autorka nepřichází s jednoznačným rozhodnutím, jak to teda je. Silně tu poukazuje na nebezpečí a mohlo by se zdát, že kniha moralizuje a odsuzuje. Nicméně jak se uvádí v doslovu, autorka se snažila především pochopit tyto jedince, proč mají tu potřebu tak moc sdílet. A proč mají diváci tak moc potřebu konzumovat obsah zaměřený na životy jiných. A každý čtenář, ať si udělá názor sám. Přestože mne tímhle tématem autorka pohltila a zaujala mne i svým zapojením prvků detektivky (ač tohle není typická detektivka), nedokážu z nějakého důvodu hodnotit plným počtem. Nevím, čím to je, ale u téhle autorky to tak prostě mám. Každopádně 4,5 hvězdy za mne na místě. Skvělé a dost aktuální téma, pro mne velmi dobře zvládnuté, s řadou silných myšlenek a podnětů k další diskuzi a zamýšlení. Pro mne zatím nejlepší kniha od autorky.

Hodně dobré čtení, které mě postupně pohlcovalo víc a víc, se postupně nabaluje dalšími událostmi. Popisovaný příběh končí happyendem - objevením se "ztracené" dcerky. To nejpodstatnější ovšem teprve následuje. Jakýsi epilog "po letech" přináší spoustu informací k zamyšlení a doplnění vzdělání o vlivu sociálních sítích. Autorčino zpracování tohoto tématu je skvělé, na problematiku nahlíží z různých stran, čtenář postupně chápe, že vydělaný balík peněz a "proslulost" hlavních protagonistů nejsou to hlavní, co ona angažovanost na síti přinese. Navíc zaťatost Mélanie je tu zpodobněna opravdu uvěřitelně. Odhaduji, že takovýchto insta matek je kolem nás spousta.