Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
71%
(326 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
17.3.2025
3
Poprvé jsem četla nedlouho po vydání díky pochvalným zmínkám lidí obeznámených s tím, co zrovna překládá Libor Dvořák. A vracím se k téhle knize permanentně, ať už v papíru, nebo ve skvěle udělaném audiu. Ta temná hrůza, která z něj čiší, je fascinující, ba co víc, naplňuje se, byť román vypadá jako alegorie. Naplňuje se pomalu, ale jistě, stačí letmo zabrousit do zkazek těch, co v Rusku ještě mají...
Poprvé jsem četla nedlouho po vydání díky pochvalným zmínkám lidí obeznámených s tím, co zrovna překládá Libor Dvořák. A vracím se k téhle knize permanentně, ať už v...
Poprvé jsem četla nedlouho po vydání díky pochvalným zmínkám lidí obeznámených s tím, co zrovna překládá Libor Dvořák. A vracím se k téhle knize permanentně, ať už v papíru, nebo ve skvěle udělaném audiu. Ta temná hrůza, která z něj čiší, je fascinující, ba co víc, naplňuje se, byť román vypadá jako alegorie. Naplňuje se pomalu, ale jistě, stačí letmo zabrousit do zkazek těch, co v Rusku ještě mají relevantní informační zdroje. Úchvatný archaický jazyk, se kterým si Libor Dvořák vyhrál, umocňuje dojem dávných příběhu, ale ona je to současnost a budoucnost. Ne nadarmo musí Sorokin žít mimo Rusko, jinak už by v lepším případě vypadl z okna, v tom horším by se prostě ztratil. Jsem ráda, že jsem autora viděla roku 2024 v pořádku a taky jsem ráda, že se u nás vydává dál. Dokud to ještě jde, jsou jeho absurdní knihy varováním.
Číst více
Číst více
8.1.2024
3
Tak toto mi absolutně nesedlo a už teď vím, že nikdy nic dalšího od Sorokina nebudu zkoušet číst. Anotace knihy mě nalákala, těšil jsem se na to. Ale je to katastrofa.
Sorokin se asi zkouřil marihuanou a v drogovém rauši napsal tento paskvil. Svým způsobem to má být asi inspirace Jedním dnem Ivana Denisoviče od Solženicyna. Jen obráceně, tedy že sledujeme jeden obyčejný den opričníka, který o všem...
Tak toto mi absolutně nesedlo a už teď vím, že nikdy nic dalšího od Sorokina nebudu zkoušet číst. Anotace knihy mě nalákala, těšil jsem se na to. Ale je to...
Tak toto mi absolutně nesedlo a už teď vím, že nikdy nic dalšího od Sorokina nebudu zkoušet číst. Anotace knihy mě nalákala, těšil jsem se na to. Ale je to katastrofa.
Sorokin se asi zkouřil marihuanou a v drogovém rauši napsal tento paskvil. Svým způsobem to má být asi inspirace Jedním dnem Ivana Denisoviče od Solženicyna. Jen obráceně, tedy že sledujeme jeden obyčejný den opričníka, který o všem rozhoduje, vraždí, znásilňuje a to vše dělá pro gosudara.
Děj knížky se odehrává v blízké budoucnosti, v roce 2027. Ale vše je napsáno tak nesmyslně archaicky, takže přídavná jména se píší za podstatné jméno, slovesa se dávají na konec věty. Takže hlavní postava Andrej Danilovič o sobě mluví například jako „Tvář svou omývám“ a když znásilňuje vdovu, tak to popisuje „a do jejího lůna vpouštím lysého tchoříka svého.“
V roce 2027 vládne car, lidé používají kynžály, kyje, létají letadly a letenky kupují za mince. Kolem Ruska je velká cihlová zeď, Číňani ekonomicky pomalu ovládají Rusko. A všichni mezi sebou mluví asi tak, jak když si představíte zastaralé české překlady Shakespearových divadelních her - a stejně tak nesmyslně zastarale i uvažují.
Vyhnout se této knížce je nejlepší řešení.
Číst více
Číst více
