Knížky Lenky Reinerové jsou variacemi na jedno téma, ale pokaždé mě zaujmou: nadhledem, vyrovnaností s těžkým životem, laskavostí v pohledu na lidi, věrností přátelům, silou těla i ducha. Tady jsou vzpomínky a myšlenky krásně provázané nitkou čekáren a čekání, a přestože autorka už pobývala ve své čekárně poslední, knížka vyzařuje pouze smíření a spokojenost s nepromarněným životem. Obdivuji ji a mám ji ráda. (Díky Městské knihovně Praha jsem se už dostala k více skvostům, ale za Lenku Reinerovou jsem jí vděčná nejvíc.)

Dobrá kniha ve vás uvízne drápkem. Tahle to udělala.