Čaroborci

Poslouchala jsem jako audioknihu čtenou přímo panem Kantůrkem, kterého si nesmírně vážím, často přemýšlím, jak se mu povedlo knihu tak skvěle přeložit. Některé vtipné pasáže zde již zmiňovali hodnotitelé přede mnou, tak je nebudu opakovat. Prostě tohle je skvělá série a jednu hvězdičku ubírám jen za to, že jsem nějak měla pocit, že konec byl neúplný, snad se dozvíme v některé z dalších knih, proč tomu tak je. (Říjen: 616 str.)

„Nevím proč, ale mě vyhlídka na téměř jistou smrt v neznámých zemích a pařátech exotickejch oblud vůbec neláká. Zkoušel jsem to, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Nic pro mě. Každej podle svýho gusta, to je moje řeč. Já jsem člověk stvořenej k tomu, aby se v klidu nudil.“ Málo platné, Mrakoplašovi není dopřán vytoužený poklidný život, jelikož přitahuje katastrofy biblických rozměrů spolehlivěji než lejno mouchy. A není sám, komu se osud odmítá příznivě naklonit: spanilá bojovnice/zlodějka Conina by ráda byla kadeřnicí, vládci Creosotovi vázne kariéra básníka a hubeňour Nijel, syn Třasořitky, se již třetí den dle příručky snaží být barbarským válečníkem, rektem konajícím rektovné činy. „Na několik vteřin zavládlo bezdeché ticho. Všichni čekali, co bude dál. A pak ze sebe Nijel vyrazil válečný pokřik, na který Mrakoplaš do smrti nezapomene. „Hm,“ prohlásil totiž, „kdybyste dovolili…“ A nesmíme zapomenout na mágy, prazdroj všech problémů, přibližujících Zeměplochu k Jakokalypse. Čtyři jezdci už vyrazili… a je s nimi náramná legrace. Stejně jako se Zavazadlem. A s oblíbenými autorovými poznámkami po čarou. „Žužmelín = kožešina kunovité šelmy skvrnostaje. Skvrnostaj je malé černobílé zvíře podobné lumíkovi, které žije výhradně ve středových krajích. Jeho kožešina je vzácná a velmi ceněná - cení si ji především skvrnostaj sám; ten sobecký malý bastard udělá téměř cokoliv, jen aby se s ní nemusel rozloučit.“ Nevidím důvod rozepisovat komentář do větších podrobností, příznivci bláznivého humoru a vtipných hrátek se slovy si přijdou na své, ovšem doporučuji mít za sebou alespoň první a druhý díl Zeměplošské série. 75% P.S.: Koukám, že už mi většinu citátů vyzobala Eremites. No co už, mazat nebudu, opakování je matkou senility nebo tak nějak.

Mrakoplas, carodej bez talentu,ale s talentom sa co najviac vyhybat problemom , barbarka Conina,dcera najznamejsieho barbara na zemeploche, ktora chce byt kadernickou a Nijelem, barbar vo vyucbe..... TRIO ktore ma v tejto knihe snad najviac pobavilo, aj ked musin uznat ze Mrakoplasove prve dva diely boli lepsie,ale aj v Magickom prazdroji si kazdy clovek najde svoje:)