Sudetenland

Tak Sudetenland prečítaný a musím povedať, že ma príbech moc nenadchol. Autor vie písať detektívky, Kosek je dôkazom, aj keď vo fantasy svete. Najprv ma naštval koniec, pripadalo mi to nedotiahnuté. O Sudete som vedel len veľmi málo a nápad nebol zlý, preto som sa na knihu tešil. Príbehy od Kotletu sa mi páčia viac. Vždy na ne siaham, keď chcem čítať niečo jednoduché s kopov humoru.

Od Františka Kotlety jsem četla (resp. poslouchala) už jiné knihy, tak jsem chtěla vyzkoušet něco dalšího. Volba padla na Sudetenland, který jsem objevila v naší městské knihovně. Myslím, že ta zápletka sama o sobě je hodně zajímavá. Mám ráda takové ty příběhy "coby, kdyby" a tady se autor pustil docela odvážně do naší vcelku nedávné historie a do témat, která jsou sama o sobě docela dost těžká na uchopení. Cením tedy to, že se do toho autor vůbec pustil a dal tak čtenářům pomocí své verze dějin možnost zamýšlet se nad otázkami naší historie a jaká rozhodnutí či kroky ovlivňují to, jak se naše historie vyvíjí a kterým směrem. To mi přišlo super. Celkově je kniha taková neutěšená, podprahově se to topí v určitém strachu, lehké nervozitě z toho, co se bude dít dál a co se kdy kde semele. Ale vzhledem k té zápletce mi to tak nějak přišlo přirozené. Což nabízí otázku, zda by člověk chtěl žít v takové společnosti, kde se člověk bojí? A jaké to asi bylo v dobách minulých - jestli se lidé tak skutečně někdy cítili? Hodnocení dávám nakonec průměrné. Kamenem úrazu pro mne bylo množství postav, ve kterých jsem se občas poněkud ztrácela - tudíž bylo pro mne občas náročné sledovat, kudy se ta dějová linka ubírá, o kom je řeč a jak tam fungují ty mezilidské vztahy... Ale jestli je to podle anotace něco, co vás láká, asi bych knihu doporučit mohla.