Zákon krve a železa

Veľkolepo a epicky poňatý historický román. Skláňam sa pred autorkou, že si dala tú námahu a naštudovala dostupné pramene. Vďaka tomu sa čitateľ dozvie všeličo o danej dobe a aj človek, trochu zbehlý v histórii Slovanov, sa niečo naučí. Prvú tretinu tvorí tradičné rozloženie figúrok na šachovnici príbehu. A príbehy tu máme hneď dva, v rôznych časových rovinách. Za mňa geniálny autorský ťah. Porieši sa nejaká politika, pribúdajú postavy. V orientácii pomáha ich zoznam a popis na začiatku knihy. Veľmi rýchlo začne byť jasné, že tu budú v hlavnej úlohe ženy. Či už fiktívne alebo reálne kedysi žijúce. A síce drsné situácie sa im nevyhýbajú, v popredí sú najmä ich city. Perúnužiaľ, príbeh začne veľmi tuho zaváňať červenou knižnicou. Najmä, keď sa pani spisovateľka v popisoch fyzických atribútov všetkých, čo len trochu pre príbeh potrebných postáv, znižuje k slovníku lacných harlequiniek. Takže sme všetci krásni, sexi a priťahujeme žiadostivé pohľady. A to tak, že cez tie horúce pohľady sa začnú hýbať dejiny národov. Tu som si vytrhal pár vlasov. V druhej tretine autorka totálne otočí prístup. Nasleduje takmer 200 strán zmaru, krvi, násilia, mučenia, utrpenia. Krv a iné telesné tekutiny doslova stekajú po stránkach a ja neverím vlastným očiam. Jasné, že sa v tej dobe diali neskutočné krutosti (a dejú sa doteraz). Avšak, v porovnaní s predošlými kapitolami mi to prišlo, že nám Zuzku niekto setsakramentsky nas...štval a ona sa vyvŕšila na všetkých svojich postavách. Toto mi prišlo dosť samoúčelné. Verím, že sa to dalo poňať aj inak. Chválaperúnu, autorka v poslednej tretine akoby našla vlastnú rovnováhu a príbeh dostáva ten správny historický ráz. Osudy hrdinov, dejinné udalosti, politika, vojna sú popisované v adekvátnom pomere a všetko dospeje do zdárneho konca. City síce stále hrajú prvé gajdy, ale v únosnej miere. Teda v rámci autorkinho prístupu. Je škoda, že prvé dve tretiny poňala tak extrémisticky. Trochu sa v tom atmosféra doby potratila. Na druhej strane kniha nie je žiadnou lacnou agitkou či propagandou. Preto som rád, že u nás niečo takéto vzniklo. A už len za to, že sa Zuzka rozhodla vstúpiť do vôd starodávnych, prameňov málo zachovaných a neutopila sa v nich, si zaslúži medajlu. Respektíve, Rád princeznej Kazi ;)).

Obvykle nečtu historické romány, ale tento slovenský počin mě opravdu zaujal. Je to tedy bichle, o tom žádná, ale jakmile se člověk začte a zorientuje se v postavách a říších, plyne čtení tak nějak samo. Vystavění takového příběhu muselo dát autorce ohromnou práci a má můj obdiv (nejvíce to asi člověk pochopí po přečtení doslovu), příběh se mi opravdu líbil (i když se mi ani trochu nelíbilo, jak to dost možná v některých ohledech v minulosti chodilo). Maličko jsem se bála, že mi autorka nedá ten happy end, za který bych snad poprosila i Mokoš nebo Tengriho, ale nezklamala mě. :-D Nebudu za to strhávat hvězdičku, to si původní příběh nezaslouží, ale tedy důrazně bych pokárala Nakladatelství XYZ/Albatros Media za buď zcela chybějící, nebo hodně odbytou korektorskou práci. Český překlad obsahuje až neúměrné množství překlepů (mnohdy i takových, co mění význam), chybějících písmen, chybějících uvozovek (většinou těch počátečních, což ztěžuje čtení), opakujících se slov, pár nepřeložených slovenských výrazů a pamatuji si minimálně jednu hrubou chybu. Něco takového bych u tohoto nakladatelství opravdu nečekala a je to velká škoda.