Emil Hakl... Další z českých spisovatelů, které stojí za to číst. Jeho fejetony jsou celkem příjemné a vtipné čtení a tak jsem rád, že vyšly takhle po hromadě.

Má bývalá žena by vám potvrdila, že nejsem zrovna velký smíšek. Rozesmát mě umí jen pár věcí či lidí. A má bývalá žena by vám potvrdila, že časopis Čilichili je jednou z těch mála věcí, u kterých se směji nahlas. Čtu ho od prvního čísla a čtu ho pravidelně. A tvrdím, že je to jeden z nejlepších časopisů na našem trhu. Přestože se jedná o reklamní tiskovinu. A právě proto je k sehnání zcela zdarma. Společnost, která stojí za vydáváním časopisu, nechává redakci poměrně volnou ruku. A protože se vesměs jedná o mladé lidi, co se nebojí jít na hranu, je v každém čísle co číst. Navíc každé číslo vychrlí záplavu vtípků a vtipů. A také třeba sloupek Emila Hakla. Četl jsem je všechny, protože časopis skutečně čtu od jeho prvního čísla a nikdy jsem žádné nevynechal. Takže kniha Výsek byla pro mě takovou vzpomínkovou jízdou. Na některé sloupky jsem si vzpomněl, na některé už ne. U některých jsem se smál, u některých už ne. Inu – takový osud novinové sloupky mají. Některé dokážou být nadčasové, některým po letech chybí kontext oné doby.