Paměť kostí

Tímhle dílem jsem se musela prokousat. Možná mě už na začátku odradil počet stran, to číslo je šílené. Příběh není špatný, ale zdá se mi, že tady se nic moc nestalo. Jsou tu příběhy dalších postav, hodně děje se odehrává ve válce. Pořádně jsem se začetla za polovinou, pak už to bylo fajn. Fanoušci si knížku určitě rádi přečtou, ostatním bych nedoporučila.

Kniha má víc statí vyprávění. Je dobrodružná, romantická, napínavá. Moc se mi líbila. Přirovnala bych tento díl k prvnímu, který jsem taky hltala plnými doušky. SPOILER: Jak mám vydržet do dalšího pokračování? Jak si to John Grey vyříká s Jamiem. Jak se udobří oba dva s Wiliamem? A zda najde Brianna s Rogerem svého syna Jema? Já už chci další díl. Moc mě kniha bavila a určitě doporučuji.

Stejně jako píše Janík61, psala jsem už jednou i já. Čteme z čiré zvědavosti. Ale musím říct, že druhá polovina tohoto dílu mě pohltila. A tak jdu hned číst další. Zvědavost je opravdu veliká :). (8. 5. 22 - 9 672 - 22)

I přesto, jak moc ráda čtu pokračování Cizinky a většinou mi nevadí ani přílišná popisnost nebo rozvleklost děje, tak v tomto díle jsem narazila. Aby se knížka, která má 1200 stránek rozjela až na stránce 900, mi přijde už trochu přes čáru. Těšila jsem se, že se tento díl bude z velké části odehrávat ve Skotsku na Lallybrochu, protože tam přeci mají Jamie s Claire namířeno, že? Jaké bylo moje překvapení, když oněch zmíněných 900 stran zabrala pouze cesta tam. A to byla ještě protkaná neuvěřitelně nudnými pasážemi o Williamovi, který se akorát pořád ztrácel někde v lese, Lordu Johnovi a asi milionu dalších politických či vojenských postav. No nic, natěšená že jsme se konečně dostali do Skotska si užívám čtení, znovushledání s Murrayovými a Leoghaire, jenom proto, abych zhruba po sto stranách zjistila, že se Claire musí urychleně vrátit do Skotska, protože Henri Christian potřebuje vytrhnout mandle? No mě snad vomejou. Nechcete mi říct, že mě teď čeká dalších 900 stran cesty ze Skotska zpět do Ameriky? Žádný strach, zpět jsme se naštěstí dostali za dvě kapitoly. Části, které jsem si naopak užívala, byly ty s Briannou, Rogerem a dětmi ze současnosti. Kéž by jich bylo zahrnuto více. Nápad se schovanými dopisy byl super, takže se alespoň měli možnost dozvědět, kam rodiče po jejich odchodu osud zavál. V dalším pokračování se budeme zřejmě opět setkávat s postavou Jenny Murrayové, která se po smrti milovaného Iana rozhodla odjet s Jamiem do Ameriky (ačkoliv mi zde trochu nesedělo, že by opustila trilion svých dětí a vnoučat). Každopádně mě na autorce baví to, jak ráda povolává zpět postavy, které v předešlých dílech odsunula stranou. Tudíž doufám, že se příště do děje více zapojí Fergus s Marsali, kteří mi v tomto pokračování chyběli. Jinak celý tento díl skončil neskutečně otevřeně a napínavě, což mi přišlo trošičku nefér, vzhledem k tomu, že jsem se zrovna prokousala spoustou zbytečné omáčky a když se příběh rozjede a já jsem napnutá jak kšandy, tak mi autorka zatne tipec. Ale na další díly se i přesto všechno, co jsem napsala stejně v budoucnu chystám.