Samá okna bez závěsů. Okna, do kterých za večerů a nocí zírá vypravěčka nové knihy Dory Kaprálové. Hledí skrz hranici mrazu do cizích bytů, životů, osudů; sama neviditelná, přitisknutá stehny k topení. Ale je to nezákeřné šmírování; a hranice mezi vlastním a cizím je zde průhledná, neviditelná, nejasná. Mnohdy se změní v zrcadlo, které odráží bolesti a radosti samotné vypravěčky: smrt otce či dětské touhy jejích dcer; třeba tu, aby jim maminka koupila zvíře, které žije dlouho, skoro napořád… MATĚJ HOŘAVA Líbí se ti u nás, Apokalypso?