Sarvonův odkaz

Obskurním způsobem jsem se seznámila s autorkou, a jedině tímto způsobem se lze dozvědět o jejích dílech. Přičemž se jedná o naprostou špičku české fantasy! Bohužel však naprosto opomíjenou oficiálními místy, jak nakladateli, tak recenzenty, a v důsledku pochopitelně i čtenáři. O stavu na české literární scéně to vypovídá velmi průkazně. Nicméně jelikož patřím k těm šťastným, můžu tady začít pět ódy. Knihu jsem jenom otevřela cestou, a po půlhodině se přistihla, že stojím uprostřed kroku a bez dechu čtu. Příběh mě chytil od první věty a nepustil. Dokonale vyvážená směska dobrodružství, napětí, vtipu a ano, pro nás statečné, které nebolí zuby z trochy lásky, ba dokonce ji ke svému životu nutně potřebují, i krásné romantické linky. Román je psaný v er-formě a střídá pohled Violy a Otty. Nemůžu říct, kdo mi byl sympatičtější, protože Viola je úžasná hrdinka s mozkem v hlavě a vášní v srdci. Do Otty jsem se dočista zabouchla, Viola promine. Autorka román zalidnila požehnaně. V důsledku mi okrajové postavy krapet splývaly, Violiny kamarádky jsem začala rozlišovat až v dramatickém závěru. Nicméně všechny postavy jsou živé a dýchající, dialogy břitké a reálné. Krásná práce. Asi nejhlouběji smekám pomyslný širák nad vystavěným světem. Sérii knih z Metaprostoru jsem začala číst zprostředka, úplně jasno jsem v komplikovaných vztazích mezi nesmrtelnými neměla, nicméně ani jedinkrát jsem to nepocítila jako nevýhodu. Autorka dokáže brilantně objasnit důležité okolnosti a ty nepodstatné lehce plynou na pozadí. Už jenom za to by si román zasloužil pět hvězd. Jenže to bych nespravedlivě vynechala další, pro mě klíčové, plus. Dějová linka i chování postav je chytré. Domyšlené a rozumné. V celé zašmodrchané zápletce jsem nenašla logickou nesrovnalost, já, starý rejpal. Ohledně jazykové a stylistické složky díla bych mohla básnit dlouho. Úžasná slovní zásoba, trefné a poetické popisy, které mě dokonale vtáhly do prostředí. Moudrost a vtip zakletý do vět. Jednoznačně lahůdka. Pět hvězd je málo a rozhodně doporučuji.