S mistrnou zkratkou vylíčení dějin pětašedesáti let francouzské kulturní, politické a společenské historie. Od válečných bídných let k rozmachu konzumerismu a krizi hodnot na přelomu tisíciletí. Pohled ženy – matky, manželky, milenky, intelektuálky, literátky, socialistky, feministky – je strohý, analyticky přesný, angažovaný. Právě ona stručnost však umožňuje takřka absolutní tematický záběr, od nejobyčejnějších mlhavých vzpomínek, zapadlých kdesi v hlubinách dětství, po lítost nad rychle ubíhajícím životem ve stáří. Postřehy z konverzací u rodinných obědů, proměny politické mapy, střídání prezidentů v Elysejském paláci, proměňující se podoba práce, vzestup Annie Ernaux na společenském žebříčku, ale i začarovaný kruh prekarizace jejích dětí. Každá kapitola ukazuje trochu jiný svět. Jiné knihy, jiné filmy, jiné sny a jiné strachy. Společnost se mění a málokterá kniha to zachycuje tak fantasticky jako Roky.

Tato knížka mě neuvěřitelně okouzlila. Poprvé jsem ji četla před měsícem a teď jsem si poslechla i audioknihu, protože se pro mě stává knihou roku. Tyto zvláštní memoáry psané strohým originálním stylem, budou možná bližší starší generaci, protože popisují čtyřicet prožitých uplynulých let, které se týkají i jich samých. Jistě ale bude i spousta dalších čtenářů, kteří stejně jako já poprvé objeví a ocení tuto nositelku Nobelovy ceny za literaturu a její "kolektivní paměť celé generace". Doporučuji.