Moře střepů 2: Půl světa

Typický druhý díl trilogie, kdy se rozvíjí zápletka předchozího dílu a připravuje se scéna pro velkolepé finále. Přesto mě to bavilo hlavně kvůli tomu, že motiv putování přes půl světa mi byl mnohem bližší, než dějově obehraný hrdinův pád na dno a jeho snaha o opětovné dobytí vrcholu (viz první kniha). Je však pravdou, že Joe Abercrombie se nesnaží zaskočit originální zápletkou a spíš spoléhá na sympatie, které buduje mezi čtenářem a protagonisty. Jde přitom na jistotu, Trnku si člověk oblíbí kvůli její divokosti, Branda zase pro jeho dobré srdce a Jarviho protože..., protože je to prostě Jarvi. Trochu mi sice lezlo krkem neohrabané tokání dvou mladých milenců, ale o to víc jsem pak prožíval moment, kdy se konečně dali dohromady. A přestože má tahle série přídomek young adult, od klasického fantasy mainstreamu ji rozeznáte těžko, snad jen, že tematicky má blízko k vikingům. Desetiletému výrostkovi bych to na čtení asi nedal, ale věk třináct až sto třicet je podle mě naprosto ideální.

„Půl světa“ je volným pokračováním „Půl krále“, Jarvi je zde šedou eminencí poněkud v pozadí, prim hrají dva nové charaktery. Oba touží stát se bojovníky, v cestě jim však stojí nepřekonatelné překážky: Trnka postrádá patřičné pohlavní orgány a Brand má obsedantní potřebu konat dobro. Pracovně jsem si tuto dvojici překřtila na Mrchu a Balvana. Zní to nelaskavě, přesto jsem musela obdivovat odhodlání a sílu vůle prvně jmenovaného spratka, zatímco druhý svým srdcem na správném místě přirozeně vzbuzuje náklonnost – v mém případě jaksi mateřskou, mladší čtenářky se třeba zamilují. Autor se drží přímých kolejí položených úvodní knihou: zápletka není kdovíjak složitá, intriky jsou průhledné, prostředí se nevěnuje přílišná pozornost, násilí není nadměrně pitváno (což neznamená málo krve), sex nezabíhá do extra podrobností, celkové vyznění je ve světlejších odstínech šedi, vše je zkrátka zjemněno s ohledem na cílovou skupinu dospívajících. A já bych coby náctiletá určitě byla u vytržení. Stará Metla preferuje Abercrombieho dospělý, drsnější a důkladnější styl, ovšem u téhle série se moc příjemně odpočívá. Nenáročný, leč čtivý fantasy příběh o různých podobách války a hrdinství, soustředěný na postavy, tedy na jejich (obvykle svérázné) chování i činy. 75-80%

První díl se mi líbil o něco více. Zaměření na mladší čtenáře je zde větší, než v úvodní knize. A není to jen tím, že hlavní postavy jsou mladší a na mnoha stranách se zde řeší jejich vzájemný vztah, ale celkově mi přišel děj více přímočarý, méně drsný. Ono to samo o sobě nemusí být na škodu, autor opět dobře pracuje s jednotlivými charaktery a dokáže zachytit jejich vývoj a celkově se to dobře čte. Bez dlouhých úvodů se rychle dostáváme do děje a ve vyprávění není moc vaty (tedy až na ten vztah mezi hlavními postavami, který bych já osobně proškrtal). Hrdinové, s nimiž jsem se seznámil v první knize, byli stále sympatičtí a byla radost se s nimi opět potkat, ale dlouho jsem se nemohl sžít s novými hlavními postavami. A to je asi hlavní důvod jedné * dolů.