Pán hor

"Giuseppe vyrazil z dómu rychlostí, jakou Vodička vídal u své ženy pokaždé, když ve schránce našla leták Lidlu s časově omezenou nabídkou zlev." Legia prekonáva svoje kvality čoraz viac a viac. Neskutočne som sa bavil pri čítaní, aj keď humoru tu bolo menej, no Sněgoňová zase píše vážnejším perom a preto sa s Koteltom výborne doplňujú. Tento krát hlavnými hrdinami sú Vodička a Giuseppe. Trošku tu chýba drsný Rus alebo Moravec, za to sa tu vyskytlo veľa priestoru pre nové postavy. Amandina postava prešla najväčšiou zmenou v príbehu, čo ma milo prekvapilo a dokonca v tejto časti veľa nechýbalo, a aj slza by mi ukápla. Som zvedavý na ďaľšiu časť. Dámy a páni, dovolím si malý spoiler, posádka Kraksni má namierené konečne na planétu Zem.

„Nikdy nevíš, kdy budeme potřebovat někoho, kdo si umí vykloubit ruce.“ „Jsme lidé z planety Země, vy kurvy.“ Ačkoli mě odrazovaly některé komentáře, a nakonec i název díla samotný, jsem se i navzdory tomu rozhodl, se do čtení pustit. Proč mít doma zbytečně nepřečtený díl série, která se vyvíjí velmi uspokojivě. A dobře jsem udělal. Pán hor není sice na pět hvězd, ale jako zábava je to dobré. Dobrodružný příběh z pera Kristýny Sněgoňové má rytmus, napětí a sem tam nějaký ten humor. Musím také uznat, že s dvojicí Vodička – Giuseppe se mnohem hůře pracuje. Nejsou tak akční, jako první dvojice. Malá ochutnávka: „Věřím, že tomu věříš, ale myslím, že nám právě něco upadlo.“ Větve xenthanového stromu před nimi vybuchly po zásahu laserem. „Do prdele práce!“ zaklel Vodička, rozepnul si pás a vstal z křesla. Na roztřesené podlaze se mu rovnováha udržovala špatně, dvakrát málem spadl, z toho jednou na Rakka. „Hned se vrátím“. „Pálí po nás,“ připomněl Giuseppe. „Žádné hned už nebude!“ Mistr Kotleta si vybral Lorda Mrdáka a Kapitána Bouchače a tak od něj očekávám víc, než od technika a italského pěvce, nebo kuchaře, jak chcete. Po lehce zdlouhavém rozjezdu to nakonec dostane koule, Amanda jednu, a čtenář může být spokojen. A když nakonec zjistíte, kdo že je to ten „pán hor“, dojde vám (mě), že ten název k tomu prostě patří. Tak že spokojenost je na místě (má) a teď zase kdoví jak dlouho budeme čekat na další knihu v sérii Legie. Citát: I když pocházel z Ostravska, k šachtám kladný vztah neměl.

Po Vrabčakovi a Agě jsem k Pánovi Hor přistupovala ze značnou skepsí, neboť tento díl je opět z pera Kristýny. Kdo četl nebo narazil na mé předchozí komentáře k této série ví, že s Kristýnou jsem si nepatla do oka. Takže jsem byla velmi mile překvapená z tohoto díla. Ubyla snaha být vtipná, omezila trapných hlášek a přidala na hloubce postav a příběhu. Zatím toto dílo považuji (z toho, co jsem od Kristýny četla) za její nejlepší tvorbu. A tím mě vesměs donutila, abych na ni ještě nezlomila úplně hůl a možná ještě po nějaké její knize sáhnu.