80% Než ji ovládl spánek, opět přemýšlela o případu. Určitě tam něco je. Něco skrytého. Něco, co jsme zatím ani zdaleka neodhalili. Výborně vyprávěné, ale velice smutné. U pana Nessera se stává i detektivka hodně dojemnou záležitostí. Dva mrtví, jeden v roce 1975, druhý o 35 let později na stejném místě. Oba patří k šestici přátel, kteří podnikli v roce 1972 výlet autobusem po východní Evropě. Můj oblíbený inspektor Barbarotti se stejně oblíbenou Evou Morenovou ten případ rozlousknou, i když i oni se mnohokrát během pátrání domnívají, že šlo o nešťastnou náhodu nebo sebevraždu. A inspektor Barbarotti tentokrát rozmlouvá s Bohem na daleko vážnější téma. Někdo si stěžuje, že je detektivka moc obsáhlá, mně to vůbec nepřipadlo a stejně jako ostatní knížky autora, které jsem přečetla, doporučuji!

Je něco s touhle dobou, se mnou, nebo s Nesserem? Tahle knížka (četla jsem všechny) je jeho nejposmutnělejší. Ona vlastně celá série s Gunnarem B. odpovídá přesně tomu, po čem se v poslední době pídím. Je to detektivka originálně pojatá, méně detektivková a více filozofická. Má složitější kompozici, zachycuje roky 1958, 1969 až 1975 a 2010; střídá se er-forma a deníkové záznamy jedné z postav. Jenom – já měla tak ráda Barbarottiho smlouvání s Bohem… Bůh je v tomto dílu zmiňován často, ale v podobě naprosto vážné, jako téma hovorů a úvah postavy duchovního. Ale je to pořád můj milovaný Nesser, byť ne tak vtipný jako jindy. A stále je to pro mě to nejlepší z tzv. severské detektivky. Jsem vděčná, že si české vydání pospíšilo, ale je to za cenu odbytého překladu. Vynechaná písmena i slova, nebo naopak nadbytečná, chybně vytvořená slova (pokdy místo pokud), faktické chyby (z autobusu se na chvíli stalo auto). Jen doufám, že to vzniklo jenom převodem do elektronické podoby a na papíře je to v pořádku.