Návrat domů

Toto je příběh Jany Kippové. Pardon janykippove. To abyste vpluli do zákonitostí této knížky, této trilogie, která nectí velká/malá písmenka, interpunkci a odmítá příznivý osud pro své postavy. Podle Smirnoff je sever drsný, seveřani nemají na růžích ustláno a brodí se v mizérii. I tuto třetí knihu to byl můj šálek a moc mě to bavilo a vtáhlo. Neomrzí mě přešlapy hlavní hrdinky a její sebedestrukční chování pramenící ze zpackaného dětství. Ona je navzdory všemu vtipná, trousí sem tam moudra a něco pozitivního se mezi řádky sem tam stane. Fakt. Pořád to není knížka pro všechny. Někdy mi z těch sraček, co se na Janu nabalovaly, bylo zle, chtěla jsem říct dost, na jednoho člověka je to moc, uteč! Ale tohle se fakt děje, svět není pro každého happy place a mě o tom nepřestane bavit si číst. Bezvadná knížka. Nedokážu říct, v čem byla jiná, než předchozí díly. Snad měla míň zvratů a odhalení. Měla ti dát pocit nějakého rozuzlení a nahlédnout na vzorec obětí násilníků otců, kteří si za své partnery vybírají zase…? Já mám rozdrásanou čtenářskou duši stejně jako po předešlých dvou dílech a to je dobře.