Hry Nemesis

Když hledáš nejlepší postapokalyptický dopravní prostředek, bicykl je tvůj favorit. Pátá kniha ze série Expanze přináší opět něco jiného. Přináší jiné pojetí psaní příběhu a dobrodružství ústředních postav. Spisovatelé se tentokráte rozhodli posádku vesmírného plavidla Rosinante rozdělit. Tak se stalo, že od začátku sledujeme základní čtyři linie. Amos Burton, Naomi Nagata, Alex Kamal a Jim Holden se rozdělují a čtenář tak sleduje jejich samostatné příběhy. Citát: Nemůžeme čekat ode všech stejný přístup. Koneckonců jsme lidi. Vždycky mezi námi bude určité procento pitomců. Zpočátku jsem byl tímto tahem nadšený a bavilo mě to. Jenže, čím hlouběji jsem do knihy pronikal, připadaly mi některé věci až moc náhodné a smyšlené, jen aby zapadaly do samotného příběhu. Některé „náhody“ jsou až moc přehnané. Nemohu se více o tomto zmiňovat, protože by docházelo k vyzrazování děje. A s tím zároveň přicházejí i nudnější pasáže v příběhu. Například mě skoro vůbec nebavila střední část linie, nazvané Naomi. Naopak nejlepší dobrodružství zažívá Amos. Pod ním vyloženě vybuchují planety...opět. Malá ochutnávka: Přes tisíc světů, volných, jen si je vzít. Lidé z každé planety, stanice nebo skály ve sluneční soustavě chvátají, aby si kousek utrhli. A v domovské sluneční soustavě se tři vlády předhánějí ve stavbě válečných lodí, aby mohli tohle všechno řídit a kontrolovat..... Ať se snažím, jak chci, opět jsem neshledal v příběhu dokonalost, mé nadšení postupem času ubývalo až jsem se nakonec zaseknul někde u 75% Dosti dlouho jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nakonec jsem uznal, že osnova této knihy je perfektní, jen ne všechny části se povedly. Proto za 4*. Z příběhů jsem vybral dvanáct citátů. A i tak, přes některé nesrovnalosti mohu s klidem prohlásit, že tohle vlastně je zatím nejlepší příběh v sérii. Citát: Doprdele, co se to děje, všichni tady umřeme!

Rosinante je po eskapádách Jima Holdena a jeho bandy v takovém stavu, že je nutné poskytnout jí několik měsíců v opravářském doku na Tychu. Většina posádky využije nucený odpočinek k vyřešení osobních záležitostí: Alexe napadne usmířit se s ex-manželkou na Marsu, Amos chce na Zemi dát poslední sbohem ženě, vůči které cítí dluh, Naomi dostihne její minulost u SVP… a Holden s Rosinantou zůstanou náhle sami. Rozjezd knihy je velmi pozvolný, ale zhruba ve čtvrtině autoři rozpoutají armageddon. Alex ve své linii obvykle dělá to, co umí nejlépe – pilotuje. Také Amosovi vyhovuje přežívat a probíjet se apokalypsou přímo za svým cílem. Holden si užije minimum akce – proslulý kapitán spíše jen přemýšlí, debatuje, mudruje a strachuje se. Nejvíce se tentokrát zapotí Naomi, ta musí napnout veškeré psychické i fyzické síly, aby ochránila své blízké. Čtenář potká několik dalších starých známých – třeba mariňačku Bobbie, šéfa SVP Freda Johnsona, nebo svéráznou představitelku Země Avasaralu. Objeví se několik nových hráčů, část z nich si může získat čtenářovy sympatie, někdo vyvolá nenávist. Většina problémů se v této knize nevyřeší, jde o poměrně rozsáhlý prolog k šestému dílu „Expanze“. Narozdíl od ostatních komentujících považuji "Hry Nemesis" za nejslabší, čtvrtá hvězda je tentokrát maličká a mdlá. 70%

Úžasný kousek, na který jsem se dlouho těšil! Jsem rád, že se mi Hry Nemesis konečně dostaly do rukou. Protomolekula je sice zatlacena do pozadí (za celou knihu se objeví jednou? dvakrát?) na úkor příběhů jednotlivých postav. Přesto minulost postav je dostatečně pestrá a provázaná s tím, co se momentálně děje v soustavě, že to ničemu nevadí. V druhé polovině knihy rozhodně není nouze o napětí (když Naomi otvírala dveře přechodové komory bez skafandru, ani jsem nedutal a hltal každé slovo, málem i papír!), akci a samosebou ani Avasaralin dokonalý a zábavný slovník! Kniha rozhodně stojí za přečtení a to ne proto, že je to prostě další díl ze skvělé serie, ale proto, že je to prostě kvalitní knižní kousek, který si zaslouží pozornost každého scifi čtenáře!