Hry Nemesis

Když hledáš nejlepší postapokalyptický dopravní prostředek, bicykl je tvůj favorit. Pátá kniha ze série Expanze přináší opět něco jiného. Přináší jiné pojetí psaní příběhu a dobrodružství ústředních postav. Spisovatelé se tentokráte rozhodli posádku vesmírného plavidla Rosinante rozdělit. Tak se stalo, že od začátku sledujeme základní čtyři linie. Amos Burton, Naomi Nagata, Alex Kamal a Jim Holden se rozdělují a čtenář tak sleduje jejich samostatné příběhy. Citát: Nemůžeme čekat ode všech stejný přístup. Koneckonců jsme lidi. Vždycky mezi námi bude určité procento pitomců. Zpočátku jsem byl tímto tahem nadšený a bavilo mě to. Jenže, čím hlouběji jsem do knihy pronikal, připadaly mi některé věci až moc náhodné a smyšlené, jen aby zapadaly do samotného příběhu. Některé „náhody“ jsou až moc přehnané. Nemohu se více o tomto zmiňovat, protože by docházelo k vyzrazování děje. A s tím zároveň přicházejí i nudnější pasáže v příběhu. Například mě skoro vůbec nebavila střední část linie, nazvané Naomi. Naopak nejlepší dobrodružství zažívá Amos. Pod ním vyloženě vybuchují planety...opět. Malá ochutnávka: Přes tisíc světů, volných, jen si je vzít. Lidé z každé planety, stanice nebo skály ve sluneční soustavě chvátají, aby si kousek utrhli. A v domovské sluneční soustavě se tři vlády předhánějí ve stavbě válečných lodí, aby mohli tohle všechno řídit a kontrolovat..... Ať se snažím, jak chci, opět jsem neshledal v příběhu dokonalost, mé nadšení postupem času ubývalo až jsem se nakonec zaseknul někde u 75% Dosti dlouho jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Nakonec jsem uznal, že osnova této knihy je perfektní, jen ne všechny části se povedly. Proto za 4*. Z příběhů jsem vybral dvanáct citátů. A i tak, přes některé nesrovnalosti mohu s klidem prohlásit, že tohle vlastně je zatím nejlepší příběh v sérii. Citát: Doprdele, co se to děje, všichni tady umřeme!

Rosinante je po eskapádách Jima Holdena a jeho bandy v takovém stavu, že je nutné poskytnout jí několik měsíců v opravářském doku na Tychu. Většina posádky využije nucený odpočinek k vyřešení osobních záležitostí: Alexe napadne usmířit se s ex-manželkou na Marsu, Amos chce na Zemi dát poslední sbohem ženě, vůči které cítí dluh, Naomi dostihne její minulost u SVP… a Holden s Rosinantou zůstanou náhle sami. Rozjezd knihy je velmi pozvolný, ale zhruba ve čtvrtině autoři rozpoutají armageddon. Alex ve své linii obvykle dělá to, co umí nejlépe – pilotuje. Také Amosovi vyhovuje přežívat a probíjet se apokalypsou přímo za svým cílem. Holden si užije minimum akce – proslulý kapitán spíše jen přemýšlí, debatuje, mudruje a strachuje se. Nejvíce se tentokrát zapotí Naomi, ta musí napnout veškeré psychické i fyzické síly, aby ochránila své blízké. Čtenář potká několik dalších starých známých – třeba mariňačku Bobbie, šéfa SVP Freda Johnsona, nebo svéráznou představitelku Země Avasaralu. Objeví se několik nových hráčů, část z nich si může získat čtenářovy sympatie, někdo vyvolá nenávist. Většina problémů se v této knize nevyřeší, jde o poměrně rozsáhlý prolog k šestému dílu „Expanze“. Narozdíl od ostatních komentujících považuji "Hry Nemesis" za nejslabší, čtvrtá hvězda je tentokrát maličká a mdlá. 70%