Duchové Šumavy

Myslím si, že tohle je naprosto nedoceněná kniha. Přestože je to "pouze" román, je začleněn do přesných reálií poválečného pohraničí. Navíc pohraničí, které se se stále rostoucím politickým vlivem komunistů stalo prostorem, který je potřeba vyčistit od všeho zla a zabezpečit tak neprostupnou bariéru oddělující Česko od nenáviděného a roztahovačného imperialistického Německa ovládaného americkými výzvědnými službami. Pan Sichinger dokázal uvést na pravou míru představy o poválečném pohraničí nalinkované na dlouhá desetiletí českému čtenáři panem Kalčíkem a jeho Králem Šumavy. Všechno to bylo trochu jinak, mnohem krutější a mnohem prozaičtější. Kolik odsuných rodin pašováním jen zachraňovalo svůj vlastní rodinný majetek. Kolik jednotlivců a rodin využilo tuto nebezpečnou zelenou hranici pro odchod do ciziny jen proto, že žádná jiná již neexistovala a přitom bylo mnohým jasné, že po uchopení moci diletantskými komunisty budou mít problém zachránit svou svobodu a mnohdy i život. Kolik českých rodin muselo opustit Šumavu přesto, že tady žili, hospodařili a podnikali po staletí jejich předkové. Komunisti z nich však měli strach. Pro ně bylo výhodnější přivléct sem slováky a rumunské Romy kteří neměli ani ke krajině, ani k majetku žádný vztah, pouze se tady otočili a dokončili devastaci ze které se Šumava vzpamatovala až pádem komunistického režimu. Určitě je to kniha, kterou doporučuji. A panu Sichingerovi mohu jen poděkovat za jeho nezměrné úsilí, které musel při sběru faktů vynaložit.

Když se spojí Vimperk, reálie poválečného pohraničí a práce policajtů (a financů - což byl můj děda, sloužící mimo jiné na předválečné a krátce poválečné Šumavě), tak se mi nevede být objektivní a chtě nechtě to musí být za bůra.