Do temnoty (Odyssea 1)

„To je šílené!“ „Vítejte v armádě. Myslíte si, že by nějaká organizace s byť jen špetkou zdravého rozumu pořádala nábor pod heslem: ‚Není to práce! Je to dobrodružství!‘?“ Premisa románu je banální a zároveň kouzelná. Lidé pro jednou nejsou v pozici oběti, která se brání megalomanské invazi, ale naopak jsou tím, kdo zvrátí průběh planetární genocidy. Ještě větším překvapením pak je zjištění, že člověk není ve vesmíru jediným člověkem… Současně je znát, že žánrově se autor ve vojenské science fiction našel, takže válečné operace jsou tím, co dominuje vyprávění. Jednoduchost má však i svoje nároky a jedním z nich je rozsah. Přestože příběhu vévodí armádní linie, zároveň je mezi bojovými střety spousta čekání, což je ještě znásobeno potřebou rozehrát charakteristiku všech protagonistů. Evan Currie do žánru military sci-fi možná nic nového nepřináší, zato pracuje s osvědčenými motivy, sympatickými postavami a zajímavými technickými nápady, takže mu trochu toho khaki idealismu i odpustíte.

Zpočátku jsem se do knihy nějak nemohla začíst, postavy i děj se mi zdály až příliš šablonovité, ušité podle banálních military sci-fi klišé. Postupně ale děj nabírá na obrátkách, a i když jsou některé situace už hodně provařené, autor je dokázal osvěžit některými novými prvky. V závěrečné třetině knihy si pak můžeme vychutnat napínavé bojové akce proti neskutečně bizarnímu a mimořádně odolnému nepříteli jak na povrchu cizí planety, tak ve vesmíru. A za koho vlastně posádka Odyssey bojuje je pro mne překvapení, jehož pozadí se nejspíš ozřejmí v některém z dalších dílů. A ani s tím nepřítelem to není tak jednoduché ... Závěrem tedy hodnotím jako velmi slušné military sci-fi s několika zajímavými prvky, ale k tomu nejlepšímu z žánru mu přece jen něco chybí.

Ano, některé záležitosti v ději jsou úsměvné, občas dokonce přímo pitomé. Nicméně zatímco první půlka byla hrozně utahaná, ta druhá už představovala parádní jízdu, při které jsem se královsky bavil. Příjemný začátek série o první lidské vesmírné lodi schopné mezihvězdného cestování. Určitě existují autoři, kteří by z toho dokázali vytřískat víc, ale já jsem i přes drobné maličkosti spokojen. S čím už spokojený nejsem, je naprosto nesmyslně napálená cena knihy. Za pět set korun, které za tento paperback nakladatel požaduje, můžu mít například osmisetstránkovou Hru o trůny v pevné vazbě. Tohle už mi přijde naprosto mimo.