Do temnoty

„To je šílené!“ „Vítejte v armádě. Myslíte si, že by nějaká organizace s byť jen špetkou zdravého rozumu pořádala nábor pod heslem: ‚Není to práce! Je to dobrodružství!‘?“ Premisa románu je banální a zároveň kouzelná. Lidé pro jednou nejsou v pozici oběti, která se brání megalomanské invazi, ale naopak jsou tím, kdo zvrátí průběh planetární genocidy. Ještě větším překvapením pak je zjištění, že člověk není ve vesmíru jediným člověkem… Současně je znát, že žánrově se autor ve vojenské science fiction našel, takže válečné operace jsou tím, co dominuje vyprávění. Jednoduchost má však i svoje nároky a jedním z nich je rozsah. Přestože příběhu vévodí armádní linie, zároveň je mezi bojovými střety spousta čekání, což je ještě znásobeno potřebou rozehrát charakteristiku všech protagonistů. Evan Currie do žánru military sci-fi možná nic nového nepřináší, zato pracuje s osvědčenými motivy, sympatickými postavami a zajímavými technickými nápady, takže mu trochu toho khaki idealismu i odpustíte.

Čekala jsem hlubší, barvitější děj a postavy. Je mi záhadou, když potkám emzáka a začniu s ním třeba vtipkovat svým způsobem, že on tomu rozumí a patřičně reaguje. Ty interakce byly nepropracované a děj se soustředil jen na akci. Ale bez dobrých hrdinů je to zbytečné.