Do pekla a zpět

Fascinace Jakuba Hozy lidskou krutostí se táhne jako červená nit celým jeho dílem. Tentokrát ovšem překročil většinu nepsaných pravidel odpočinkové literatury. Kanibalové nechodí pro sousto daleko a je-li třeba někoho ojebat, bere se na to ta největší sukovice. Splatterpunková jízda Do pekla a zpět se tak sice maličko veze na úspěchu toho nejlepšího od Kulhánka, Kopřivy či Kotlety, zároveň si však ponechává nezaměnitelný charakter filmové akční produkce osmdesátých let a nebojí se to přiznat. Jen s explicitní brutalitou si nebere servítky, jako by všechna dobová tabu byla autorovi pro smích. Nejde samozřejmě o nijak komplikované čtení a už vůbec ne o milostnou poezii; nejste-li tedy krapet experimentálnějšího ražení. Co se řekne, to se hned udělá, bez jakýchkoliv kliček nebo fines. Fanoušci bizarností à la Mad Max či Battle Royale si rozhodně přijdou na své, nemluvě o spektáklech jako Útěk z New Yorku a Útěk z Absolomu. Dokonalý hardcore, ve kterém není důležité zvítězit, ale přežít.

Adrenalinová injekce na energo-virový čas. Peklo - lidské zlo izolovaných v té brutální podobě a přesto ztvárněné s nezvykle decentní slušností udržet uzdu před extra silným výrazivem. Autorův styl je jistou konkurencí pro Š.K + F.K. + J.K. s podobným zaměřením stylu tvorby. Má zajímavější pohled a v praktických detailech výhodu v oboru a v hobby, což čtenář (já s nadšením) ocení. Citace: (noční zvukomalebný zážitek) :" Jarouš poslední dobou moc často do akcí v terénu nechodil, ale poměrně nedávno jsem měl to štěstí s ním bivakovat, a můžu vám říct jedno : Chvíli jsem uvažoval, jestli mám volat zdravotníka, nebo rovnou exorcistu." Hlášky tak osvěžující, že pocit hladovosti jen tak nevymizí. Superdílo, 4,5 *.

Neskutečná akční řežba prošpikovaná hláškama pomalu na každej stránce. Je škoda, že tohle asi nikdo nikdy nezfilmuje, páč jako film by to byl naprosto brutální béčkovej nářez. Akorát v našich končinách na to nemáme žádnýho ksichta a navíc tu nikdo neumí natočit pořádnej akčňák a k amíkum se to asi nedostane, nemluvě o tom, že v dnešní hyperkorektní době by tuto neprošlo ani za nic, leda by z toho vznik nějakej sluníčkovej paskvil. Takže ve finále je to možná dobře. Je to vynikající oddechová literatura (neřikam, že pro všechny), kde prostě čtu a necham se volně unášet dějem, kde nemusim přemejšlet, co příde na další stránce, ani se nějak moc zamejšlet nad tim, co se stalo na tej předchozí a proč. Prostě lavina akce a těch brutalit okolo toho.