Bezčasí

Veľmi si vážim tvorbu autorky a prečítal som takmer všetko od pani Sněgoňovej. Musím uznať, že spisovateľka zaznamenala výrazný pokrok, či už v sérii Legia, alebo vo vlastnej sérii Mesto v oblakoch. Bezčasí mi však spôsobuje určité rozpaky, pretože mám pocit, akoby autorka urobila krok späť. Je pravdou, že cestovanie časom je náročná téma a v kombinácii s božskou mocou je to ešte zložitejšie. Mal som možnosť prejsť sa aj niektorými ulicami Brna, čo mi umožnilo príbeh prežiť takpovediac na vlastnej koži, najmä keď som v Brne objavil chrám Lieskového boha, teda aspoň môj kamarát ma presviedčal, že je to on. :) V knihe sa mi najviac páčila prvá časť. Čitateľ sa zoznamoval s prostredím a spôsobom fungovania sveta, čo bolo veľmi pútavé. V druhej časti sa začalo cestovať v čase a objavili sa temné bytosti, čo oceňujem, pretože hororové scény autorke skutočne idú.

Uf. Jako malinu. Tak rychle. Ale co z toho - přepisování historie, respektive předělávání? Šťastný konec? Zodpovědnost za svého boha? Únava z vládnutí? Manipulace nebo snaha přijít věcem na kloub? Anebo jen sira fantazie autorky? Asi od všeho trochu. První díl měl pomalý rozjezd, ale zajímavý konec. Druhý díl obráceně - zajímavý začátek, ale prodloužené Bezčasí už byly jen nervy - kdy to skončí? Jak to dopadne? Vlastně nevím, co si z toho vezmu - ale sny dnes budou hodně zajímavé.