Až uvidíš moře

Četla mi Dana Černá. Pokud o řeckých emigrantech víte to co já, tedy že tu máme zpěvačky Marthu a Tenu Elefteriadu, budete hodně překvapení. Bohužel ne v dobrém. První věta anotace "cizincem ve vlastní zemi" je tak výstižná, jak si před přečtením neumí nejspíš nikdo představit. Začínáme v roce 1948 občanskou válkou v Řecku. A ať jste se rozhodli pro emigraci nebo partyzánství, o 30 let později nebylo vlastně ani jedno dobře z pohledu těch, co zůstali a vydrželi. Postavy jsou všechny skvělé. Tedy ne chováním, ale tím, jak zastupují jeden vzorec chování. Sotiria se nedá a přežije za všech okolností. Janis by byl rád patriarcha, ale nějak mu to nejde. Koula je emigrací, životem v děcáku a dalším životem nejvíc poznamenána. Takovou nucenou emigraci opravdu nechce nikdo zažít. S aktuální situací uprchlíků se to nedá srovnat ani v nejmenším. Příběh se mi poslouchal výborně, i když téma je to hodně smutné. Člověk si tím jen připomene, čeho všeho jsou lidi vůči sobě schopni. Půl bodu dolů za ten happy konec.

Taaaak krasná knížka!