Jméno Scarlett Wilkové je mi známo z novin, ale až s touto knihou jsem zjistila, že se paní autorka také intenzivně projektu Paměť národa, z jehož příběhů i čerpá v této knize. Což pro mne bylo příslibem toho, že příběhy postav budou založené na autentických událostech a že to dozajista mohu do nějaké míry brát i vážně jako náhled do dějin posledních cca 60-70 let. A to mi kniha vlastně i dala....
Jméno Scarlett Wilkové je mi známo z novin, ale až s touto knihou jsem zjistila, že se paní autorka také intenzivně projektu Paměť národa, z jehož příběhů i čerpá v...
Jméno Scarlett Wilkové je mi známo z novin, ale až s touto knihou jsem zjistila, že se paní autorka také intenzivně projektu Paměť národa, z jehož příběhů i čerpá v této knize. Což pro mne bylo příslibem toho, že příběhy postav budou založené na autentických událostech a že to dozajista mohu do nějaké míry brát i vážně jako náhled do dějin posledních cca 60-70 let. A to mi kniha vlastně i dala.
Přiznám se, že o osudu Řeků usídlených v Čechách/Československu jsem vlastně nic nevěděla, ani o strastech, kterými si Řecko prošlo po ukončení 2. světové války. Jsem moc ráda, že jsem se o tom mohla, byť zprostředkovaně skrze beletrii, něco dozvědět.
Myslím, že si většina z nás ani neumí představit, jaké to pro lidi musí být projít si zkušenostmi občanské války a dostat se do země, kde je sice relativně bezpečno, ale kde nikoho neznáte, kde o dané zemi nevíte zhola nic, neumíte příslušnou řeč a ani psaná forma řeči vám nic neříká, když se v češtině místo řecké alfabety používá latinka.
V tom je podle mne kniha silná. Aspoň pro mne to tak bylo. Příběh pode mne nenásilně ponouká k určité empatii a otevřenosti vůči lidem, kteří se dostanou do podobné situace. Člověk nemusí asi nutně pomáhat materiálně, pokud nemá prostor či prostředky. Ale aspoň nechat ty lidi volně dýchat, nebýt zlý, neházet klacky pod nohy a naopak projevit solidárnost a empatii. A třeba se vedle toho snažit zamyslet nad tím, čím si ti lidé procházejí. Nevím, možná jsem v té knize nacházela něco, co tam není. Ale tohle jsem si z tohoto příběhu prostě odnesla. Ani nemusíte ve svém životě potkat nějakého emigranta. Stačí se zamyslet nad tím, že nikdy nevíte, čím si kdo ve svém životě prochází, a tak není možná od věci čas od času zapracovat na své empatii a soucitu k lidem okolo sebe.
Pravda, v některých místech se mi kniha nečetla úplně snadno, proto také nehodnotím 5 hvězdami, ale jen 4. Občas jsem měla pocit, že jsem se zadrhla - možná trochu kostrbatost? Nevím, neumím to asi plně vysvětlit. Ale faktem je, že občas jsem se prostě v některých pasážích na způsobu psaní zasekla. Nicméně obsahově to je velmi zajímavé dílo, které má čtenářům co předat a já určitě mohu doporučit.
Číst více
Číst více