Objednávka

Získejte slevu na nákup až 500 Kč. 

Rozložíš paměť

Recenze(548)

84 %

(548 Recenzí)

Jazyk

čeština

Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá...
Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina...
Ve 3.37 probudí hrdinu románu telefon a noční hovor s matkou rozčeří hladinu vzpomínek. Vrací ho do období dospívání v moravském Přerově, k zážitkům mladého queer chlapce vyrůstajícího v konzervativním průmyslovém městě, navíc v rodině, kde není peněz nazbyt. Vynořuje se prostředí, které trestá odlišnost. Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny.

Křehký debut je unikátním pokusem vnést do českého kontextu témata světové literatury. Také svým stylem by se snadno mohl řadit vedle tvorby autorů, jako jsou Ocean Vuong nebo Édouard Louis. Marek Torčík za tuto knihu získal prestižní Cenu Magnesia Litera 2024 v kategorii próza. I přestože vám Torčík naservíroval víceméně přehlídku beznaděje, cítíte, že postavy chtějí milovat, on nakonec i ten děda prosí za odpuštění a i té upracované matce, kterou sužují migrény, věříte, že svého syna miluje, jen už nechce čelit další „nenormálnosti“, jako jsou jeho homosexualita nebo vztah s „cigánem“. - Recenze a reflexe – Recenze z čísla 2/2024

Marek Torčík: Rozložíš paměť | Čte Vojtěch Hrabák | Režie Alexandra Bauerová | Zvuk a střih, mix a mastering Vladimír Srb| Hudba Jakub König | Natočeno ve studiu MIXING.TODAY | Grafiku podle knižní obálky adaptovala Nikola Janíčková | Produkce David Pravda | Supervize Kateřina Višinská | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, v září 2024.

ROZLOŽÍŠ PAMĚŤ Copyright © Marek Torčík, 2023 Vydalo Nakladatelství Paseka s. r. o., 2023 paseka.cz facebook.com/knihypaseka instagram.com/knihypaseka

Podrobnosti

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

84%

(548 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

16.6.2024

30

O této knize bylo v poslední době docela dost slyšet, zdá se mi, tak jsem ji chtěla vyzkoušet. Navíc ráda dávám šanci českým autorům, které ještě neznám. A bylo to velmi zajímavé setkání. Obsahově to bylo velmi niterná a intimní sonda do duše člověka, který se potýká nejen se sebou samým, ale i s rodinnou historií, která se za ním nemilosrdně táhne se vším všudy, a také se světem. Autor tu v tomhle...
O této knize bylo v poslední době docela dost slyšet, zdá se mi, tak jsem ji chtěla vyzkoušet. Navíc ráda dávám šanci českým autorům, které ještě neznám. A bylo to...
O této knize bylo v poslední době docela dost slyšet, zdá se mi, tak jsem ji chtěla vyzkoušet. Navíc ráda dávám šanci českým autorům, které ještě neznám. A bylo to velmi zajímavé setkání. Obsahově to bylo velmi niterná a intimní sonda do duše člověka, který se potýká nejen se sebou samým, ale i s rodinnou historií, která se za ním nemilosrdně táhne se vším všudy, a také se světem. Autor tu v tomhle ohledu nastavuje zrcadlo, které bez příkras zobrazuje hlavního hrdinu a jeho bolestivé zkušenosti vyvěrající z nepochopení a nepřijetí ve společnosti. Je to sonda do toho nejhlubšího nitra člověka, kam si jedinec ukládá své vzpomínky a zkušenosti. Nitro, kde člověk zůstává sám se sebou. V případě této knihy to působilo jako neuvěřitelně osamělé místo v sobě samém, kam si člověk léta nikoho nepouští tak dlouho, až ten pomyslný pohár přeteče a hlavní hrdina se o těch svých vzpomínkách na svůj život rozhodne vyprávět - snad tak ulehčit právě svému nitru? Autor tu pracuje s tématem paměti - co si jak kdo pamatujeme, co si náš mozek chce pamatovat, v jakém světle, jak moc zřetelně... a co naopak chce zapomenout, co náš mozek raději zkreslí. To vše tak, aby pak čtenáře napadala myšlenka - kde je teda ta pravda? Co je ta skutečnost, oproštěná od emocí, faktická pravda nezatížená vlastními mylnými interpretacemi a nezamlžená nánosy emocionálního balastu? A lze se vůbec takové pravdy dopátrat? A stojíme vůbec o to? Nevím, možná tu jen filozofuju, ani nevím, jestli to vůbec dává smysl, ale tohle se mi honí hlavou, když o této knize po přečtení přemýšlím. Hodnocení dávám vysoké, akorát jednu hvězdu jsem ubrala - úplně mi nesedlo, že je kniha psaná ve druhé osobě - du-formě. Ale to je asi můj problém, protože s touto formou nemám v literatuře tolik zkušeností, nemám tuto formu tak načtenou, a tak se mi to tady nečetlo úplně nejlépe. Kniha Rozložíš paměť bývá přirovnávána k tvorbě E. Louise (Skoncovat s Eddiem B.) - toho jsem ještě nečetla, takže sama srovnávat nemohu, ale určitě tomu teď chci dát šanci. Každopádně Rozložíš paměť hodnotím 4 hvězdami z 5 a určitě mohu doporučit.
Číst více Číst více
10.2.2025

11

Rozložíš samou podstatu lidství... boha jehovo... dokonale autentická duševní katarze... spousta témat umně vylovených ze dna malého českého rybníčku... navíc úplně nejvíc bravurně naservírováno a poskládáno... jedno takové sídlištní blues... paměť jako živý organismus aneb jsme to, co si nepamatujeme... tak moc osobní víření myšlenek, že moje mysl marně odrážela nepříjemné vzpomínky na vlastní...
Rozložíš samou podstatu lidství... boha jehovo... dokonale autentická duševní katarze... spousta témat umně vylovených ze dna malého českého rybníčku... navíc úplně...
Rozložíš samou podstatu lidství... boha jehovo... dokonale autentická duševní katarze... spousta témat umně vylovených ze dna malého českého rybníčku... navíc úplně nejvíc bravurně naservírováno a poskládáno... jedno takové sídlištní blues... paměť jako živý organismus aneb jsme to, co si nepamatujeme... tak moc osobní víření myšlenek, že moje mysl marně odrážela nepříjemné vzpomínky na vlastní složitost dospívání uprostřed umakartového zmaru... ta opravdovost zoufalého člověčího bytí... asi si tím vnitřním rozkladem potřebuju projít ještě jednou a pochytat zase o něco více (ne)vyřčeného.
Číst více Číst více

Více od autora:

Marek Torčík

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat