Kořeny

Kořeny rodinné nebo ty přírodní? Obojí je správně. Povídky byly jako bonbony v bonbonieře, některé chutaly víc, jiné tak normálně. Hodně zaujala první a poslední povídka, u obou bych brala klidně i delší zpracování.

Toto je kniha povídek předních českých autorů, kteří se zaměřili na téma kořeny, hlavně ty rodinné, ale najdete tu i ty z rostlin. Povídky o našem původů a o vztazích v rodině. Každý z autorů ji pojal jinak, ale všechny jsou rozhodně zajímavé. Jelikož moc ráda čtu knihy ze života, o rodině a o problémech, které mohou nastat, tato povídková kniha je přesně pro mě. Většinou nelehká témata, se kterými se člověk musí popasovat. V každé rodině jsou nějací ti kostlivci ve skříni a když se dostanou na povrch, mnohdy to zamotá lidské osudy. Povídkovým knihám jsem přišla na chuť docela nedávno, moc mě baví, že díky povídkám poznám autory, od kterých jsem zatím nic nečetla. A pokud mě jejich povídka opravdu zaujme, vždy se podívám po jejich tvorbě a přečtu si i jejich knihy. Povídky jsou tu rozmanité a věřím, že každý čtenář si tu najde tu svou. Mně se líbily v podstatě všechny, některé více, jiné méně, ale rozhodně žádnou bych neoznačila za špatnou, každá má v sobě to „něco“. Tentokrát však dokáži říct, která mě oslovila nejvíce, tou byla Zahrada od Pavly Horákové, ta mě naprosto dostala. Jelikož jsem na Světě knihy navštívila i křest této sbírky, mohla jsem si poslechnout několik autorů o tom, jak jejich povídky vznikaly, a to mám vždy ráda, když se mi propojí konkrétní povídka se zkušeností autora. O to více mě možná tato kniha oslovila.