Další z knih, která mě vzala za srdce. Možná o to víc, že se velká část příběhu odehrává v Praze, v Lidicích, v Terezíně, to bylo hodně emotivní. Příběh je rozdělen na dvě části, a ta první, válečná, byla pro mě v podstatě neodložitelná a nedala mi vydechnout, ale i závěr knihy, tak, jak ho autorka pojala, se mi velmi líbil. Příběh malé Ester, kterou se rodiče snaží zachránit před deportací do koncentračního tábora tím, že ji ukryjí v Lidicích, pod cizím jménem, dostane absurdní pointu, vzhledem k historickým faktům. Ale náhoda hraje v životě Ester další významnou roli, a tak se ocitá v rodině významného německého soudce, který beze zbytku ctí nacistickou ideologii. Nádherná kniha o kruté době, otcovské lásce, víře a naději. A v dnešní době více jak aktuální, kdo by si to před rokem pomyslel :-(. Prosím, přečtěte si ji.

Musím uznat, že autorka si reálie nastudovala výborně. Přesto jsem měla maličko dojem, že při líčení děje z válečných let je vidět, že jde o chorvatskou autorku, popisující české události - zkrátka, že je to lehce znát. Ale to byl možná jenom můj pocit... Rozhodně velmi zajímavý námět, ve kterém dominuje otcovská láska - a o té se moc často nepíše. Příběh je dojemný, čtivý a netradiční (zajímavý byl pohled na dění po válce, na který se příliš autorů také nesoustředí)...