Zmije

V mojej pamäti sa časom akákoľvek stopa po dojmoch (či nejakom obsahu) z tých exkurzií do minulosti stratila. Tá mystika, či čo to malo byť, ma neoslovila, ale ani mi nevadila. Sovietska dejová línia zanechala silný dojem. Síce takmer nič, s čím by som sa nestretol v ruských filmoch, ale z pera majstra to bolo fakt skvelé. „Abychom přežili a zůstali lidmi,“ dodal před sebe zahleděný Lomonosov. „Uchovali si lidství.“ „To nejde,“ řekl pomalu Levart. „Nelze si uchovat lidství ve válce.“ Válka člověka potřísní krví. Každý, kdo se jí účastní, je jí nakažen a poznamenán. Válka v něm probudí nejhorší instinkty. Surovost a bestialita se pro něj stanou nejen něčím obyčejným a všedním, ale vysloveně banálním. Sám sebe klame ten, kdo věří, že si ve válce uchová svoje lidství, že mezinárodní právo a harmonie ius in bello jsou schopny zastavit nebo aspoň zmírnit chaos války. Lidství ve válce je přelud, fantasmagorie, protože válka a lidství jsou pojmy, které se navzájem vyvracejí.

Afghánistán - sedmý rok panování Alexandra Velikého. V bohy zapomenuté zemi, umírají nejlepší synové Makedonie... Na knížku jsem byla velice zvědavá a ne jen díky Sapkowskému... ; ) Uhranula - zhypnotizovala mě obálka k této povídce. A stejně tak, jak hadí, zmijí jed paralyzuje člověka, tak stejně mě paralyzoval - vtáhl do děje tenhle příběh. Sapkowski mistrovsky líčí popis země, která je nám dodnes "zcela neznámá a my ji zcela lhostejní..." Dobové reálie jsou zde zachyceny, vyšvihnuty vskutku markantně... Když už jsem u toho pochvalného hodnocení..., tak nesmím zapomenou vyšvihnou velikou poklonu i překladateli. Pan Komárek zde předvedl velký kus práce, co se jazyka a odbornosti terminologie týká. Za sebe hodnotím Zmiji, jako velice povedenou, kterou se nechám v budoucnu, znovu ráda uštknout. ; )