Co všechno autorka dokázala svou fantazií vymyslet, aby její stvořený svět fungoval a kolečka zapadala na svá místa. Pro mě nejlepší díl série, kde vše dává smysl i nesmyslné jednání i dávná proroctví. Síla přátelství, síla přesvědčení, síla slova i naděje. Děsuplný vznik základů enkláv vyvolává otázku, co vše jsou lidé ochotni udělat, aby svůj svět vyrvali z prázdnoty. Na pozadí událostí, která několikrát gradují, dochází k bolestnému hledání další životní cesty mnoha postav z předchozích dílů. Četla jsem každou volnou chvíli. Doporučuji. Jako čtenáři máme rozhodně štěstí, že když se ponoříme do této knihy a nevnímáme svět okolo, že nás za naši nepozornost nevytrestá chřtán tím, že nás sežere.

Po konci přechozího dílu jsem se rovnou vrhla na závěr této trilogie, a již od prvního dílu jsem měla tucha, že sudba prababičky Deepthi bude skrývat zakopaného psa, a také kniha "Sútry zlatého kamene" a chřtáni budou mít větší význam. Po dočtení mohu konstatovat, že v tomto jsem se nespletla, ale i tak je zde dost překvapení a odhalení, hlavně co se základních kamenů enkláv týče, a také tajemství ohledně Oriona a NY. S ohledem na ostatní vedlejší postavy mě překvapilo, že se zde Chloe v podstatě pouze mihla, a např. Magnus na budku nedostal vůbec. :) Nejbližší přítelkyně El však chybět nemohly, jen se mi nezamlouvala vsuvka s Liesel. K nátuře El mi to nesedělo a bylo to spíš jako moderní trend, který do děje nezapadal. Překvapením pro mě byla hlavně předposlední kapitola, kdy jsem část četla raději dvakrát, protože mi drobná souvislost evidentně uniká, ale každopádně jsem za tento závěr ráda. Do Scholomancie se jednou ráda vrátím, a to nejen k láskyplným projevům El vůči Orionovi :), ale hlavně odvaze a odhodlání, které projevila a autorčině propracovanosti děje.