Smrtící vzdělání

Moje první setkání s autorkou a žasnu! V dobrém. V rámci fantazy žánru jedna z nejlepších knih. Určitě si budu po přečtení více vážit našeho školství, alespoň tam naše děti nechce něco každý den sežrat. Děj mě nesl na stále stejně napjaté vlně. Připadala jsem si , že mě spolu s hrdiny škola pohltila a než jsem se rozkoukala, už mě chtělo na každé stránce něco spolknout. K tomu věčný hlad, nedostatek snad všeho, a celé čtyři roky ve střehu. Být na vše sám a nedovolit si ani to, že by mi na něčem, nebo někom, mohlo začít záležet, protože při zakolísání ze ztráty, bude vždy v ohrožení i má existence. Několik výrazněji popsaných charakterů umožňuje čtenáři, aby vnímal důležitost přátelství a vztahů jako takových. Galadriel a Orion si mě opravdu získali. Jejich známí také. A jako zlatá nit se příběhem vine ironický vtipný komentář hlavní hrdinky. Obálka knihy by mohla být nějak poutavější a v pevné vazbě. To jediné bych změnila.

Smrtící vzdělání mě oslovilo mnohem více nežli Hvozd, který jsem četla nedávno. Možná i díky překladu Veroniky Volhejnové, její příšerky (ano, vím, jsou to smrtonosné příšery) mají tak skvělé názvy, že jsem se vždycky těšila, kdy se zase objeví nějaký nový (po)tvor. Samotný nápad mi připadá skvělý, i když jsem spoustu věcí vůbec nepobrala - doteď nechápu např. "skutkovou podstatu" malie, ale to neřeším. Nevadí mi ani zdánlivě nudná obálka a brožovaná kniha, oboje mi trochu evokovalo (vysoko)školská skripta; navíc ve druhém dílu bude právě obálka, resp. předsádka velmi účelně využita. Mnohem víc mě zklamal závěr: nečetla jsem už někde něco podobného? Ale přesto dám 2.dílu šanci . . .

Nepřesné přirovnávání k Harrymu Potterovi mne chvilku vedlo k nepříjemným pocitům, že autorka je mimo. Ale čím víc jsem se dozvídal o fungování scholomancie (jak se "Bradavice" bez učitelů, kolejí a toho, jehož jméno se nesmí vyslovovat), čím víc hrdinka chápala, že lidé kolem ní nejsou lhostejní a zlí, tím víc se mi kniha líbila. Až do samotného závěru, který slibuje, že pokračování nemusí být marné. Na druhou stranu - veškerá ta omáčka s maly, se studiem, s enklávami by se dala velmi dobře nahradit reálným prostředím středních či vysokých škol, kolejí a internátů, chudých a bohatých. Jen by to možná některé víc bolelo.