Poslední absolvent

Kouzla nechávám přísně na stranách fantazy příběhů, kde mi nevadí. Ve druhém pokračování je trochu moc popisů právě kouzel, jejich postupů, lektvarů, strategií a plánování. Na druhou stranu se není co divit, když se hrstka lidí rozhodne, že vyjde ze své ulity, kam je zahnaly tři roky snahy o zachování vlastní existence, a hledá se způsob záchrany. Galadriel nepolevuje ve vtipném, mnohdy velmi černém humoru, brání se sílícím emocím spojeným s Orionem a s přáteli, protože si uvědomuje, že s prohlubujícími se vztahy se snižují její šance na přežití toho všeho, co si pro ní škola připravila! Nebo je to vše jinak? Přijde včas na to, co se jí budova pokouší říci? Množství osudů, spousty jmen. A za každým jménem příběh. Strhující finále nedává čtenáři vydechnout a emoce vybuchují ve vlnách. Pořekadlo "já tě prostě žeru" je v této sérii naprosto reálné!

Vskutku napínavé, rovnako ako prvý diel. Išla som do toho trošku s obavou, či si spomeniem na detaily príbehu prvej knižky. Zbytočne, El a Orion má rýchlo vtiahli do deja. El je stále príjemne sarkastická hlavná hrdinka, ktorá neberie vážne nikoho a najmenej samu seba. Ja moc "nemusím" hrdinov s mesiášskym komplexom, ale El to odpustím. Čo má chuderka s toľkými smrtiacimi kúzlami robiť, všakže:)? Na to, že sa jedná o YA literatúru, priamej reči je v príbehu poskromne. Máme tu vnútorné myšlienkové pochody hlavnej hrdinky a rôzne odbočky od hlavného deja, ktoré však neuberajú na svižnosti knižky. A autorka ma veľmi prekvapila, ako vymyslela záver. Aj mi bolo Scholomancie trošku ľúto. Som zvedavá, čo si pre nás čitateľov pripraví nabudúce:).

Druhý díl se mi četl hůře, byl pro mě náročnější, protože tam byla spousta vysvětlování. Ale když jsem konečně pochopila, oč kráčí, hned se mi četlo lépe. Pravda, Orion mi i nadále připadá jako mladý blb plný síly, ale třeba se pletu. A potěšil mě komentář jitka_dankova, prý se nám to vysvětlování ohledně fungování enkláv bude ve třetím díle náramně hodit. Teď jen abych si to do listopadu, kdy má trojka vyjít, zapamatovala. Každopádně tady mě nadchly obě strany předsádky: plány scholomancie doplněné o poznámky byly úžasné a já jsem je při jízdě vlakem dlouze studovala. Sice netuším, co jsou to protirezionátory svislé osy, ale čert to vem. Dost dobrý, soudím já. "Ani v alianci není dobré být na špici. Jenže aliance spolu aspoň trénují a pevně propojují své schopnosti, takže se ostatním spojencům nevyplatí nechat vás v tom a prchat - ledaže byste byli hodně blízko k bráně, kde se poměrně dost aliancí rozpadne. A tohle, chlapci a děvčata, je ten důvod, proč lidi z enkláv nikdy nejdou první."