Živí mrtví Totální válka

Rickova parta se chystá vybojovat si své místo na zemi. Vytváří to určité napětí - čtenář fandí hlavním hrdinům, zároveň počítá s Neganem jako nelítostným soupeřem, od kterého může přijít mnoho zákeřností a mnoho zlého. Ta plíživá atmosféra z toho, jak to nakonec dopadne, se tu ukazuje velmi dobře. A že to bude řežba, to je naprosto jasné. Už dlouho si říkám, jak jsem fascinovaná tím, že si autor dokáže pořád udržet čtenářovu pozornost. Při tom množství dílů by bylo naopak snadné sklouznout do nějaké zacyklené fáze, kdy se pořád točíte v tom samém a nic vás nemůže překvapit. Ale Kirkman dokáže přijít s něčím, co vás tak nějak vytrhne z toho zaběhnutého děje, a vy tak nemáte pocit, že stojíte na místě a čtete to samé. Tohle jsem si užila a jsem ráda, že jsem měla hned po ruce druhý díl.

Že to bude hustý, bylo jasný už na konci předchozího dílu (a taky ze zkušenosti s autorem). Čekala jsem drama a to jsem taky dostala, ale takhle jsem se už dlouho nenasmála (Negan, ale to je jasný, ne?!). On je totiž zasraný sluníčko v tom jejich bláznivém světě (i přes svoje evidentní charakterový nedostatky...ale takovou Lucille dvě bych asi v praxi vidět nechtěla). A tolik oken přes dvoustranu, až jsem si z toho málem stříkla. Opravdu luxus. A mě zbývá jediné. Těšit se na další díl. A už aby to bylo.