Zápisník nealkoholičky

Nečetl jsem nic z předchozí tvorby autorky a tak jsem naivně očekával nějakou legraci. No legrace to není ani náhodou, je to velmi drastické a smutné. Možná také trochu naděje pro lidi propadlé alkoholu nebo jinému svinstvu, kteří hlavně kvůli tomu nezvládají svůj život. Text je velmi střízlivý, žádné velké umění, ale spíše se jedná o návody jak se pokusit změnit svoji bezútěšnou existenci. Velký obdiv pro autorku a všechny, kteří odhodlaně bojují se závislostí svou nebo pomáhají ostatním, aby to zvládli.

Opravdu i mě napadlo proč je napsaná ještě třetí kniha, když už všechno bylo napsané v prvních dvou... První kniha se zabývá závislosti a léčbou, druhá životem po léčbě a třetí je o vztazích. Protože vztahy se během života mění i když neprocházíte žádnou aktuální nebo vyléčenou závislostí. Na začátku čtení jsem opět byla na Míšu pěkně naštvaná. Ale asi to fakt není jednoduché. Nakonec velký respekt a klobouk dolů za upřímnost za otevření této nepříjemné stránky jejího života. O vzniku jejího soukromého centra Alkos, které se snaží pomáhat lidem bojujícím se závislostí a poskytuje jim odbornou pomoc a podporu. V knize jsou zveřejněny čtyři příběhy klientů z centra. Zajímavé je i pár úhlů pohledu na stejnou situaci z první knihy, z druhé a současnost rok 2023. Na konci mají opět prostor Mišina mamka, bratr a manžel na jejich 5 let "na suchu" + režisér filmu Dan Svátek. Film jsem už viděla je dobře natočený, herecké obsazení vynikající, ale tak trochu klouže po povrchu. Knížka je samozřejmě lepší. Ne každý, kdo bloudí, je ztracen