Tuto knihu mohu vřele doporučit. Oproti knize o Tedu Bundym od paní autorky zde oceňuji opravdu nestrannost, která byla předchozí knihou trochu postižena. První třetina knihy je nabitá informace o obětech zabijáka od zelené řeky, v této části jsem už někdy trochu ztrácela pojem o některých obětech a začínali se mi slévat příběhy, přesto moc oceňuji, že v knize byla i tato část, jelikož tím byl vzdán holt a důležitost obětem. Poté co byl čtenář seznámen s životy obětí se rozjelo pátrání, práce detektivů, spolu s prolínáním úseků z života vraha. Kniha se mi opravdu moc líbila, asi i díky tomu, že oproti knize z této série True crime o Richardu Ramirezovi či Tedu Bundym, jsem tento příběh neznala a nevěděla jsem zkrátka, jak skončí, o to víc asi zajímavá a napínavá mi kniha přišla. Opravdu oceňuji tyto knihy od nakladatelství Jota, které jsou kvalitně zpracovány.

„On je tím mužem, kterého jsem viděla. Dokonce byl v obecenstvu, když jsi v jednom knihkupectví přednášela a řekla jsi: Nikdo neví, kdo Zabijákem od Zelené řeky je nebo jak vypadá. Klidně by tady dnes mohl sedět mezi námi. Myslím si, že seděl,“ řekla po zatčení jednoho z nejděsivějších sériových vrahů v dějinách USA spisovatelce Ann Rule její dcera. Ostřílená true crime spisovatelka se v Zabijákovi od Zelené řeky vrací k případu Garyho Ridgwaye, muže co zabil desítky žen. Po Vrahovi po mém boku, v němž popisovala případ Teda Bundyho, patří Zabiják od zelené řeky k jejím nejoceňovanějším knihám. Není divu, mistrně skládá obraz obětí, policejního pátrání a nálady ve městě - Ann Rule totiž žila nedaleko míst, kde se Ridgway zbavoval svých obětí. A pokud umí autorka něco bravurně vystihnout, je to právě atmosféra doby, kdy po Bundym řádil v Seattlu další netvor. S textem pracuje téměř totožně jako u dříve vydané knihy - explicitní detaily často vynechává, soustředí se na životy obětí, mravenčí práci policistů a na častou bezmoc, se kterou se dlouhé roky potýkali. Ostatně po sériovém vrahovi pátrali skoro dvacet let. Dojde i na střípky z Garyho života a výslechů, byť to není autorčin primární fokus. Právě v popisech mnoha lidských osudů ztrácí kniha trochu dech, jmen a detailů obsahuje obrovské množství a je snadné se v nich ztratit. Naštěstí je kniha dobře členěna a pravidelně se v ní střídají pasáže věnující se obětem, policejní práci a Ridgwayovi.