Nevěřil jsem, že po konci Azzarellova příběhu bude Wonder Woman New 52 dosahovat takové kvality a minulý díl mě o tom taky zrovna moc nepřesvědčil, ale v Křižovatkách osudu se vracíme ke všemu, co Azzarello tak skvěle začal, a uzavíráme příběh přesně v tom stylu, v jakém jsem to očekával. Meredith se její podíl na téhle sérii povedl, i když se vyhýbá Azzarellově hororové a temné lince, která byla na začátku tak originální a nevšední. Sice se pak uchyluje k nějakým klasickým stereotypům a předvídatelným klišé, ale jako celek to pokračuje hezky. Samotná zápletka sice není tolik zajímavá, ale navazováním na předešlé linky a reálie to vynahrazuje. Pokusy zabít Dianu jsou tak nějak klasika, která nepřekvapí, ale ani se neomrzí. Souboje a intriky bohů jsou stálice. Originální a hezká část je příběh Donny Troy, to se mi líbilo hodně. vše doplňuje dodatečný a od děje odtržený příběh s Cheetah, který asi ani neoslnil, ani nějak moc nezklamal. Asi bych si ani nevšiml, kdyby tam nebyl. Co mi trochu vadilo bylo nedovysvělené finále, zejména proč byla bohyně míru tak vyšinutá a jak to vlastně ten Zeus myslel, protože takhle vznikl jen takový argument kruhem - dopadlo to tak, protože to tak Zeus naplánoval. Dějové perpetuum mobile - je to tak, protože to tak je. Taky mi přišlo, že finále dost spěchá a je zakončené tak nějak bez emocí... Chtěl bych vidět pokračování Donny, rozhovor mezi Dianou a Áreem, Hérou a Apollonem apod. Ale měl by být ještě jeden díl, tak tomu dám šanci. :)