Chtěla bych o té knize něco napsat, ale nějak nevím co a jak. Historie, a zvlášť ta anglická, mě baví, takže mi vůbec nevadila spousta faktů, postav, události, jen kdyby to nebylo napsané tak, jakt to říct, složitě? Nebo možná zbytečně složitě? Vím, že nemůžou být pouze knihy napsané jasně a čtivě, ale tady mi přijde, že to autorka snad dělá schválně. Na přítomný čas vyprávění si ještě lze zvyknout, i když jím v jedné větě popisuje události, které se staly před desítkami let, s těmi současnými, ale zbytek? Ano, přiznávám se, že čtvrt knihy mi trvalo, než jsem pochopila, že když napíše ON, tak myslí Cromwella a ne postavu, o které mluvila v předchozí větě. Na co jsem si nemohla zvyknout je skákání z jedné události na druhou během jedné věty; pojmenování dvou postav jmény, která potom už nepoužije v následující větě, ale pojmenuje je jinak, takže dokud se nepodíváte do slovníku, nevíte o kom mluví, atd. Ale asi nejvíc mě štvalo to, že bez slovníku bych se prakticky nedozvěděla, co se v té knize stalo. Nemyslím příběh krále a Anny, ten je vcelku jasný, ale příběhy vedlejších postav jako Tyndale nebo Wolsey. Prostě jsem z textu nepoznala, proč se s nimi jednalo tak, jak se jednalo, proč skončili tak, jak skončili, proč je chvíli měl král rád a potom zase ne atd., což je zvláštní na to, o jak objemnou knihu se jedná. A to, že se každý druhý jmenoval Thomas, přehlednosti taky moc nepomohlo, ale za to autorka nemůže :) Možná, že je můj komentář trochu nepřehledný a mírně zmatený, ale přesně odpovídá mým pocitům z knihy. Ale asi je chyba ve mně, když knížka dostala takové prestižní ocenění...

Už od dob školou vnucovaného Aloise Jiráska nepatřím k milovníkům historických románů, ale tohle se mi opravdu líbilo. Svěží, poutavý styl, rychlé tempo, výborně vykreslené postavy (otázkou samozřejmě je, jak z hlediska historie věrně), duch doby z knížky přímo sálá. Mínusem z hlediska některých čtenářů snad může být to množství postav, ale každá tam má své místo a chce to jen trpělivost, než si je člověk zapamatuje a zařadí. A pak ta neukončenost - jako by autorka chtěla všechno pojmout do jednoho svazku a v polovině knihy jí došlo, že to asi nepůjde. Na druhé straně však to nebyl špatný strategický tah (místo jedné Bookerovy ceny dvě, o financích nemluvě) a pro mě to znamená, že si hned při příští návštěvě knihovny půjčuju druhý díl.