Třetí díl postrádá svižnost předchozích.Utápí se v odbočkách, vzpomínkách i mlhavých snech a blouzněnich v horečkách. Rozsah mi nedovolil rychle postupovat, při množství postav jsem si musela pomalu dělat výpisky. Bylo v podstatě jedno kde to příště otevřu a začnu číst, ztracená jsem byla pořád stejně. Autorce však nemůžu upřít, že napsala hotové veledílo. Nenásilně jsem se dennodenně nořila do 16.století. Nebylo jediného detailů, kdy bych pochybovala,jestli tam patří.

A ještě pár postřehů z knihy: Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 35): ...a až Marii uvidím, pomyslí si, řeknu jí to. Odtud, od lidí, kteří žijí z bláhových snů o minulosti, jí bezpečí nekyne. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 85): Jenže on je to, co jsou všichni panovníci: napůl bůh, napůl bestie. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 97): Neopakujte to, pomyslí si on. Jediná síla té kletby je v opakování. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 156): Říká se, že města vymyslel Kain. A když ne on, tak nějaký jiný milovník vraždění. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 172): Ve verších lorda Thomase se vůbec nesoupeří, jen se bez boje kapituluje před blbostí. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 182): Při vší úctě, pane, láska by nepřemohla aninováčka na kolbišti. Mrzáka by nepovalila. Nerozbila by ani vajíčko. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 194): Žasnete-li nad svým štěstím, měli byste žasnout tajně. Dejte pozor, ať vás přitom nikdo nevidí. Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 257): (při falešné zvěsti o smrti Jindřicha VIII.) "Jen říkáme, co jsme slyšeli," vyděsí se posel. "Takhle začínají války." Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 282): "Král mi vypráví své sny." Ten výraz hrůzy v její tváři ho zaujme. "Mluví o tom, jaké to bylo, když byl dítě." "Ženy se o dětství svých mužů zajímají." Dosud ho to nenapadlo, ale vlastně nikdy nepoznal ženu, která by se zdráhala vyslechnout si historku, byť by byla úplně vylhaná. "To protože je chtějí milovat," řekne Jana. "Samotného toho muže někdy milovat nemohou, ale říkají si, že by mohly milovat dítě, kterým býval." Hilary Mantel: Zrcadlo a světlo (str. 357): Mladí muži prohlašují, že chtějí změnu, že chtějí svobodu, ale ve skutečnosti je svoboda jen mate a ze změny se celí třesou. Vyšlete je na cestu, dejte jim plný měšec a příznivý vítr a oni neurazí ani míli a už pláčou, že potřebují pána. Potřebují být v učení, potřebují být vázáni, potřebují někoho, koho by mohli poslouchat.