We Were Liars

V knihovně se knížka omylem dostala mezi "dospělácké" a já jsem si ji půjčila, aniž bych o ní slyšela. A pak jsem si tenhle román Young Adult užívala. Zneklidňující. Dojemné. Krásné. --------------------------------------------------------------------------------- Nemohla jsem jít nikam, nikam, nikam. Nikam jinam než na dno.

„Ani ve scrabblu neexistuje slovo, který by vyjadřovalo, jak se cítím.“ Teoreticky není tato kniha dokonalá. Ani zdaleka ne. Mě ale tak moc bavilo ji číst, že se stoprocentnímu hodnocení nevyhnu. Téměř celou knihou vás provází pocit neznáma, nevědomost o rozsahu celé té záhadné události. Já osobně jsem si během čtení snažila zapamatovat co nejvíce detailů, které by mohly být malými puzzlíky skládajícími jeden velký obraz. Celý příběh se rozvíjí pomalu a zlehka. V jeden moment toho na čtenáře není nikdy naloženo příliš. A vzhledem k žánru mi to přijde neobvyklé. Že se vlastně jedná o knihu napsanou s takovou lehkostí. Jak jsem reagovala na konečné rozuzlení? Ohromeně. Nevěřila jsem. Nechci vám říkat, jak to dopadne. Pouze svoji vlastní reakci na situaci. Ještě dnes, pár dní po dočtení, namátkou otevřu knihu a přečtu si pár řádek. Vždy si scénu spojím s tím, co už vím, nastane další překvapivý moment, kdy mi dojde celý rozsah. A takhle se to opakuje, což svědčí o promyšlenosti celé té věci. Na závěr bych chtěla vyzdvihnout určitý detail, kdy hlavní postava píše krátké pohádky, které vždy metaforicky zobrazují její rodinu a situaci, ve které se nachází, což dává tomu samému momentu další rozměr. Věřím, že tato kniha nesedne úplně každému, ale i přes to stojí za to si ji přečíst.