Některé otázky mi byly zase zodpovězeny, ale moc mě zklamalo, že Zemi se věnovali tak málo:(. To je to, co já chci nejvíc. No, zase nic. Spíše mě to utvrdilo, že nic nemá vůbec cenu. Popravdě vůbec nechápu tohle soužení. K čemu to. Ty životy na Venuši a hlavně na Marsu byli absolutně otřesné, to musí být jizvy, které se snad ani nedají vyléčit… a začalo to incestama? Wtf? Proč musí být genetika taková? Proč se jim to neřeklo? No a pak všechno následovalo, ale stejně… Přijde mi, že být zlý je prostě jednodušší… tak proč se snažit… fuj rodit se znovu a znovu a prožívat ty samé hrůzy znovu a znovu. Já v tom nikde lásku teda nevidím a nedokážu pochopit, proč bych si něco takového vybrala i pro sebe… nechci žádné nanebevzetí. Opravdu nechci. Ano, přeji si, aby na sebe lidé byli hodní a ke všemu, to je samozřejmé, ale být nějakým světlem? Mě to připadá nudné… prostě nudné, není v tom žádná šťáva… takže tak, co to asi říká o mém vývoji… njn.