„Před pár týdny mi dal ďábel na vybranou. Nechat umřít svět . . . nebo svýho syna.“ Sice jsem si ze sérií Venom moc nerozuměl, ale pátý díl mě zaujal nejen nádherným obalem, ale i tím, že celý příběh je nakreslen na černém podkladě. A to mě vždycky fascinuje. První, čeho si čtenář všimne jsou uhlazená, (skoro až jiskřivá) komiksová okna, líbivá kresba a nádherné celostránkové portréty. Ovšem obsahově to je trochu přehnané. Tvůrci si nechávají dost prostoru pro „zadní vrátka“. A to hlavně tím, že do Eddyho Brocka narvali jak Venoma, tak Carnageho. Tak že v těch nejkritičtějších situacích netušíme, komu dají přednost, tak že výsledek je vždy nejistý. Citát: Je Venom klaďas nebo záporák? Do toho všeho zmatku se ještě přibližuje Knull a přidejte Davidovo (syn Brocka) tajemství a zmatek se navyšuje. Nemám prostě rád takových překvapení najednou. Vytratila se čistá, humorná linie a nastoupil jen zmar a nezvladatelné potíže. Jakoby tvůrci chtěli, aby se divák (čtenář) nebavil, aby se jen klepal, před tím co přijde a vůbec se na to netěšil. Knull nakonec stejně přijde, to je nevyvratitelné. Jen ta jeho podoba se mi vůbec nelíbila. Tak že se tohle pro mě opět stalo jen průměrným příběhem a moc jsem si to neužíval. Mimo kresby, ta je opravdu nádherná. Citát: Taky nevím, co jsi zač, ale je mi to jedno.

Venom je stále ještě série, která mi příliš nepřirostla k srdci, ale Eddie je opravdu sympaťák a mám jeho postavu rád. Sice je tu zase nějaký posun od Carnagova eventu, ale všechno na sebe hezky navazuje a máme tu kromě samotného Venoma a Carnage v pozadí blížící se příchod Knulla, navíc pak i synáčka, který má nějaké nezvyklé mystické symbiotické schopnosti. V podstatě je to teď asi jen jedna ze tří pořádně rozjetých Marvel sériích, které vychází, ale pěkně plní svůj účel. V počátku příběhu je zajímavá linka s Avengers, kteří tak nějak neví, jak s Eddiem naložit a nutno dodat, že ten jim to zrovna neusnadňuje. Pokračuje to docela bizarní výpomocí, kdy se Avengers vůbec neptají, což je podle mě asi trošku blbě, ale co už. Události na ostrově jsou fajn, trošku morbidní, ale proč ne. Využití ostrova, arzenálu a dokonce i bohů je bezvadné. Následné vize, halucinace a vidiny příběh zajímavě ozvláštnily. Trošku zvláštní je finální příběh, který sice souvisí s ostrovem, ale je tematicky tak mimo, že si vlastně říkám proč tam je a co nám dává. Nicméně nejdůležitější pro mě osobně je ta příprava na Knulla a už se na něj těším!