Když tě moji lidé našli, považovali tě za mrtvého. (Supervize) Venom Propast jsou dvě povídky, které však mají spousty společných jmenovatelů. První je vlastně důsledek předcházejících příběhů. Edward je chycen skupinou, která si říká Supervize. Ta se snaží získat jeho symbionta. V té druhé povídce, nazvané Propast se strašně moc řeší rodinné problémy Brocků. Až na pár šokujících odhalení je to jedna velká nuda. Měl jsem co dělat, abych to vůbec dočetl. Jediné, co mě drželo při životě jsou kresby. Na příbězích se podílela trojice kreslířů a moc se jim dařilo. PS - Komentáře k povídkám v sekci "Části díla". Citát: Báli jsme se. Bojíme se pořád. (Propast)

Chápem, že (a prečo) sa Catesov Venom mnohým páči. Za istých okolností by sa mal páčiť aj mne, pretože v komiksoch oceňujem nielen temnotu, ale tiež skvelú kresbu a dôraz kladený na postavy, dialógy, stav ich duševného rozpoloženia, chémiu medzi nimi a podobne. No a zrejme práve v tom mám s Catesom hlavný problém. On to podľa mňa myslí dobre... ale nemá na to. Postavy nie sú ktovieako charizmatické, dialógov je veľa, ale nudia a príbehu chýba drajv, niečo výnimočné. Dvojka mi pripadala o čosi lepšia, než jednotka a to paradoxne napriek tomu, či skôr práve preto, že ako keby spomalila a začala sa intenzívnym spôsobom piplať v Eddieho psychike, minulosti atď. Ale ako vravím: je to trochu nuda. Rozumiem, že druhý diel je psychologickejší a zmätenejší, keďže i samotný antagonista je zmätený a nevie, čo sa s ním robí, či si s ním zahráva jeho vlastná myseľ alebo je to pravda. Ale to, že niečomu rozumiem, ešte neznamená, že to automaticky beriem všetkými desiatimi.