Velká povodeň

Od autorky se mi už do rukou dostaly její dvě jiné knihy o skřítcích Muminech, a proto jsem se s nimi tentokrát vypravila na úplný začátek. A přestože jinak lyričnost a poetiku v knihách nedokážu ocenit, tady mi nevadila. A vyprávění o hledání tatínka mne dokonce doslova nadchlo! I když bylo zároveň smutné a možná i lehce temné. Z tohoto důvodu bych ho tedy nedoporučila úplně malým dětem. Příběh je to kratičký, než jsem se do něj stačila pořádně vpravit, už byl u konce. Na úplný závěr bylo doplněno několik kapitol, týkajících se autorky. Nic jsem o ní doteď pořádně nevěděla, proto jsem byla i trochu překvapená ohledně některých skutečností. Ve finále už tak nemám co dodat a jsem si jistá, že s Mumínky jsem ještě neskončila ;-).

Mumínky máme doma rádi, učarovali nám v knihách "Mumínek a sníh", "Mumínek a narozeniny", "Mumínek a noční dobrodružství". Což jsou všechno krásné obrázkové, barevné 3 příběhy pro nejmenší děti. Chtěla jsem zkusit i originální vyprávění od autorky a začali jsme první knihou o Mumínkách Velká povodeň. Tak já nevím, asi jsem z knihy stále trochu rozčarovaná a spíše se mi nelíbila než líbila. Opět mám problém s přílišnou poetikou, lyrikou, melancholičností což nedávám u Malého prince a Zahrady od Trnky. Velká povodeň na mě působila stejně, ale dalšímu dílu dám šanci a snad mi bude více vyhovovat nebo se postupně naladím na tento styl. Za moje děti OK, těm to vůbec nevadilo. PS: kniha obsahuje spoustu černobílých obrázků, mumínci vypadají jinak než v pozdějších dílech.