Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
78%
(63 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
6.11.2017
9
Od Tove J. jsem četla Sochařovu dceru a Knihu léta, tak ji už trochu znám, nebo spíš nejsem tak překvapená. Povídky jsou takové její, zvláštní s obyčejnými nebo naopak neobvyklými situacemi a hrdiny zrovna tak. Někdy mě zaskočil závěr povídky nebo jsem se nějak minula s jejím poselstvím. Ale atmosféra tam byla vždy, ať už přátelská nebo hrozivá. V každé povídce se dalo najít něco zajímavého. Hezký je i...
Od Tove J. jsem četla Sochařovu dceru a Knihu léta, tak ji už trochu znám, nebo spíš nejsem tak překvapená. Povídky jsou takové její, zvláštní s obyčejnými nebo...
Od Tove J. jsem četla Sochařovu dceru a Knihu léta, tak ji už trochu znám, nebo spíš nejsem tak překvapená. Povídky jsou takové její, zvláštní s obyčejnými nebo naopak neobvyklými situacemi a hrdiny zrovna tak. Někdy mě zaskočil závěr povídky nebo jsem se nějak minula s jejím poselstvím. Ale atmosféra tam byla vždy, ať už přátelská nebo hrozivá. V každé povídce se dalo najít něco zajímavého. Hezký je i doslov a záložka ke knize.
Číst více
Číst více
26.5.2020
4
Soubor výborných povídek. Pravda, první mi přišla divná, druhá trochu lepší, ale od třetí dál jsem byl unesen;-) Postavy i děj mi před očima vystupoval plasticky, jako bych v povídce byl přítomen. Trochu míň mě oslovily povídky "ze společnosti", ale to bude spíš mým osobním nastavením než snad jejich nekvalitou. Povídky jsou velmi různorodé prostředím, věkem postav, náladou, přesto je spojuje duch...
Soubor výborných povídek. Pravda, první mi přišla divná, druhá trochu lepší, ale od třetí dál jsem byl unesen;-) Postavy i děj mi před očima vystupoval plasticky,...
Soubor výborných povídek. Pravda, první mi přišla divná, druhá trochu lepší, ale od třetí dál jsem byl unesen;-) Postavy i děj mi před očima vystupoval plasticky, jako bych v povídce byl přítomen. Trochu míň mě oslovily povídky "ze společnosti", ale to bude spíš mým osobním nastavením než snad jejich nekvalitou. Povídky jsou velmi různorodé prostředím, věkem postav, náladou, přesto je spojuje duch určité preciznosti, přesnosti, uvěřitelnosti. Kdybych si musel vybrat jen jednu z nich, byla by to: Letňátko (městský kluk na prázdninách u venkovské rodiny), V cizím městě (starý muž při přestupu mezi lety), Nákupy (pár ve zpustlém městě), Racek (vyhořelý učitel na ostrově). A úplně nejlepší mi přišel závěrečný Skleník (dva starci v botanickém pavilonu), z té povídky cítím tolik konejšivého optimismu!
Číst více
Číst více