Válečné hry

Knihu Válečné hry tvoří 16 povídek, které jsou rozděleny do čtyř částí, tři části jsou součástí již existujících světů které Jan Kotouč stvořil, a tak jsem si v povídkách Porcování medvěda a Tatry nad Smolenskem připomněl cyklus Českých zemí a jejich hrdinných letců startujících z palub letadlových lodí. V povídkách Cena za službu, Nebezpečný mír a Politický admirál, jsem se vrátil do Sektoru Hirano a účastnil se definitivní tečky ve válce s Kasimirským císařstvím. A v povídkách Pacient rekrut, Xenofil, Nový horizont a Nesvaté kompromisy, jsem si osvěžil svět Centrálního impéria, zde musím vyzvednout povídku Nový horizont, která mi svou atmosférou připomněla můj oblíbený sci-fi seriál Expanze, a naopak nevím jestli do knihy s názvem Válečné hry patří povídka Xenofil, ano nějaké hry tato povídka obsahuje, ale spíše než do válečných, patřili do kategorie sado-maso her. Poslední část tvoří směs sedmi povídek které nepatří do žádného z již zmíněných světů, kladně hodnotím Válečné hry, Tajemnou záři nad Rýnem, Hippokratovu přísahu, a Argentinské probuzení jako více méně military sci-fi povídky a Obléhání jako jedinou fantasy povídku v této knize. Potom už nám zbývá jenom Ground Zero Brno a Královec se probouzí, které mně přišly že byly spíchnuté hodně horkou jehlou a zařadil bych je spíše do kategorie Mikropovídek, ty tedy nemohu hodnotit moc vysoko, u Královce to trochu zachránila úvaha o protažení Pražského metra přes celé Polsko až do Kaliningradu, představa že by Poláci zjistili že České tunelování je poněkud jiné než to které probíhá jinde ve světě, mně fakt pobavila.

Super knížka. Jak obvykle povídky nečtu, tak tady jsem byl nadšen. Jednotlivé příběhy doplnily mé oblíbené série, takže absolutní spokojenost. Nejvíce mě pobavilo obsazení Královce za pomoci letadlové lodi Karel Gott a jejího sesterského plavidla Helenka. Doporučuji všem příznivcům knížek Jana Kotouče.