V jižní Indii

Zajímavá kniha plná historie . Dlouho mi trvalo ,než jsem ji přelouskala, názvy měst a vesnic jsou jazykolamy . Bylo mi z celé Indie tak trochu smutno Tolik špíny , bolesti ,utrpení , bídy , hladových a žebrajících dětí . Památky musí být okouzlující ,ale jako turista " ze západu " bych si asi dovolenou neužila . Alespoň si více vážím obyčejných věcí u nás .

Popis putování po jižní Indii pohledem Středoevropanky - na stránkách knihy vyvstává před očima čtenáře země všech možných kontrastů: země špíny a chudoby i země zlatých chrámů a pompézních boháčů, země podvodníků a šlendriánů i země upřímných srdcí, země laciné moderní architektury i země unikátních historických památek, země obskurních guruů i země pravého duchovního bohatství... Zajímavé je, že autorka opakovaně naráží na očividné nepřijetí, až skoro pohrdání místními. Měl jsem tu čest ocitnout se ve stejné lokalitě včetně konkrétních zde popisovaných míst (např. Mahábalípuram v Tamilnádu) a mé zkušenosti s tamějšími domorodci byly přesně opačné, takže se značně rozcházím se subjektivním prizmatem paní cestovatelky. Možná to bylo tím, že jako k muži se ke mně Indové chovali jinak, možná v tom vězí jiné věci... I přes zjevnou snahu o určitý poctivý přístup ke zpracování cestovatelských zkušeností na mě kniha svým obsahovým pojetím dělá dojem mělkosti a povrchnosti, proto mé hodnocení knihy je jen průměrné.