Příběhy

Divné a nesourodé texty. Místy je to cestopis (kde jsem byla, jak se tam cestuje, co se tam jí a pije), kombinovaný s převyprávěním některých historických událostí dané země (životy svatých, osudy revolucionářů, politiků a gangsterů). Opravdových příběhů lidí, s nimiž se na cestě potkala, je tam pomálu, spíš jde o letmé epizody. Příběh z Paříže se formou i stylem naprosto liší od předchozích kapitol věnovaných Kolumbii, Indii, Římu a v kontextu s nimi vyznívá rozpačitě, jako nesourodý přílepek, o Paříži se v něm nedozvíme nic. Celá kniha na mne působila jakoby byla sestavená se "zbytků" neuplatněných v jiných, předchozích autorčiných dílech.

Knížka mě zaujala svou neobyčejností a nápaditostí, se kterou autorka představuje nejen své cesty do (pro nás) exotických zemí. Nejedná se totiž o běžný cestopis, jaký jsem čekala na začátku. Pavla Jazairiová čtenáři předkládá postřehy a vlastní vjemy, jak z míst, kam běžný turista nezavítá - obydlí jihoamerických indiánů či klášterní slavnosti v indických chrámech, tak i z těch "nejprofláknutějších" turistických atrakcí, kde ale autorka spíš vtipně popisuje chování turistů fotících se se selfie tyčí u Fontany di Treva. Kniha je zakončena příběhem z Paříže (patrně s autobiografickými prvky), který můžeme chápat jako svědectví o ukončení určité kapitoly hrdinčina života a současně jako vzpomínky na její návštěvy Paříže. Kniha mě inspirovala ke snaze více poznávat svět a zároveň mě donutila zamyslet se nad některými globálními jevy naší doby, které mají vliv na prostředí, v němž žijeme a tím pádem i na nás samotné.