Úzkostná generace

Je to kniha o radikální přeměně dětství na co jsi nelidského: existenci založenou na telefonu. Citace: „Něco se na začátku roku 2010 muselo změnit.” Recenze: Haidt popisuje, co se stalo s generací narozenou na konci 90. let tedy s první generací, která prošla pubertou se smartphonem v ruce.Mezi lety 2010–2015 se dětský svět přesunul z hřišť do obrazovek. A s tím přišel prudký nárůst úzkostí, depresí, sebepoškozování i sebevražd. Autor mluví o „Velkém přeprogramování dětství“. O tom, že děti přišly o volnou hru, riziko, nudu i skutečné sociální vazby a místo toho dostaly nekonečné scrollování, srovnávání a notifikace. Rozebírá čtyři základní újmy: -sociální deprivaci -spánkovou deprivaci -roztříštěnou pozornost -závislostní mechanismy sociálních sítí Silná je i část o tom, proč sociální média ubližují víc dívkám než chlapcům – kvůli vizuálnímu srovnávání, tlaku na dokonalost a potřebě přijetí. A víte co? Dá vám i rady, co vlastně jako rodič i obyčejný člověk můžete dělat. Co si z knihy odnáším já Spoustu věcí, kterými jsem si v dospívání prošla, jsem brala jako své osobní selhání. Tahle kniha mi ukázala, že to byl širší společenský experiment, jehož jsme byli součástí. Nechci, aby elektronika řídila můj život. Nechci, aby řídila život mých (budoucích) dětí. Tahle kniha může zásadně změnit způsob, jak přemýšlíme o výchově, ale i o sobě samotných. Ano, Haidt se často opakuje. Hlavní myšlenky zdůrazňuje znovu a znovu. Ale tady to nepůsobí jako vata. Spíš jako kladivo, které zatlouká hřebík hlouběji. Opakování je matka moudrosti a u téhle knihy to dává smysl.

Duševní nemoci mladých lidí a dětí, spojení, které dnes rezonuje víc než kdy dřív. Sama se čím dál častěji setkávám s dospívajícími, které trápí úzkosti, tlak na výkon, srovnávání a tíha světa, který se na ně valí už v raném věku. I proto mě tahle kniha zaujala. Nejen krásnou obálkou, ale hlavně anotací, která slibovala odpovědi na otázky, o kterých se často bojíme mluvit. A už po pár stránkách jsem věděla, že jde o výjimečný titul. Autor rozebírá zásadní témata naprosto přesně, citlivě a věcně. Otevírá otázky vlivu sociálních sítí, nerealistických fotek a neustálého porovnávání. Ukazuje, jak covidová doba otiskla do mladé generace úzkost, izolaci a přehnanou sebekritiku. Jsou to témata, která pálí, a která je potřeba otevírat, protože se týkají budoucnosti nás všech. I já jsem vyrůstala s mobilem v ruce a dobře si pamatuju, jaké to je porovnávat se s dívkami, které na fotkách vypadají jako bezchybné bohyně. Až časem člověk pochopí, že realita je úplně jinde a že každý si nese své starosti, jen nejsou vidět. I proto vnímám tuto knihu jako důležitý most mezi rodiči a dětmi. Pomáhá rodičům pochopit svět, ve kterém jejich děti žijí, svět filtrů, tlaků, očekávání a křehkého sebevědomí. Celé čtení na mě působilo nesmírně citlivě, opravdově a zároveň nadějně. Je to kniha, která nejen poučí, ale i otevře oči a ukáže cestu, jak být mladé generaci oporou. Pokud nad ní uvažujete, jděte do toho. Je to jedna z těch knih, které mají šanci skutečně pomoct.