Už hořela, když jsem si do ní lehal

Padne-li na vás trudnomyslnost, zádumčivost nebo světabol, je pro vás tato útlá knížečka to pravé, ořechové. Humorné povídání o životě, které potěší, pohladí a nezarmoutí. Příběhy o běžných věcech a o obyčejných lidech, při nichž na chvíli zapomeneme i na coronavirus a karanténu.

Spousta zamyšlení o životě, doporučení jak vycházet z nepřehledných životních situací, zaznamenaných bývalým pasákem krav a poté i pastorem, a mnohé navíc, to vše přináší další knížka amatérského filozofa. Pro nové čtenáře, nečte se to jako thriller, je to k zamyšlení.

Tak tohle rozhodně ano...tuto knihu stojí za to mít v knihovně... laskavé humorné vyprávění s nádechem filozofie... Pár myšlenek mne tu zaujalo: "Rozvažovat neznamená dumat, trápit se, ba ani meditovat. Znamená to cítit hluboký údiv." "Být dospělým je špinavá záležitost. Ale někdo to dělat musí." "Jsem úlomek zrcadla a s tím, co mám, mohu odrážet světlo na tmavá místa tohoto světa..." Ráda jsem s Vámi diskutovala, pane Fulghame... a měl byste u mne za 5... Ale pro tohle: "Bible neříká: Budeš míti psů ve svém příbytku a budeš požehnán." Proto máte za 4....ještě to zvažte... Doporučím!