Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Laskavá a milá kniha od laskavého a milého autora. Líbila se mi. Přináší klid i podněty k zamyšlení. Hodně se mi líbilo povídání o pampeliškách - a taky jsem ta, která chce mít krásný zelený trávník a upravenou zahrádku a taky se o to snažím, takže pampelišky taky dost odstraňuji, autor má ale pravdu. A hodně k zamyšlení - o matce Tereze, to se mi též hodně líbilo. A kousek ocituji: "Zatímco já si zoufám, že nemám větší moc a víc prostředků, ona využívala to, co měla, a dělala, co bylo v daný okamžik možné."

Tolik moudra v jedné knížce. Pan Fulghum má velkou pravdu, základní principy spokojeného dospěláckého života máme možnost vnímat a učit se už tak brzy po našem příchodu na tenhle svět - není to totiž vůbec nic složitého. Moc hezké filosofické fejetony, vlastně bych si chtěl každý večer před usnutím přečíst vždycky jeden - od teď až do chvíle, kdy se jednou budu zase chovat jako dítě. Ovšem to nedám, neboť život je naštěstí tak pestrý jako autorovy myšlenky v této sbírce, tudíž to nemůžu stíhat.