Uvidíme se v srpnu

Tento krátký příběh byl pro mne vzpomínkou na mladá léta, kdy jsem objevovala literaturu a na té cestě potkala dílo velikána latinskoamerické literatury G. G. Márqueze. A bylo to nezapomenutelné setkání, neboť jeho román Láska za časů cholery považuji mezi nejlepší knihy, co jsem kdy četla. Nebo i Sto roků samoty. Již tehdy mi tyto romány vyrazily dech. To kouzlo, kdy se snoubí svět reálný se světem plným imaginace, to je jednoduše nádhera ! Uvidíme se v srpnu je poslední dílo autorovo. Psal jej v době, kdy byl starcem a paměť mu již nesloužila, ale přesto oživil moji touhu znovu číst jeho dílo, ne vše jsem od něj přečetla, přečtené přečtu znovu ! Líbil se mi příběh Anny Magdaleny, která každý rok v srpnu přijíždí na ostrov, aby uctila kyticí mečíků památku své matky, ale aby také strávila den milováním se svým milencem ! No, není to dokonalá óda na ženství a na lásku ?

Tato krátká novela vede k zamyšlení a vyvolá otázky .... Hrdinka knihy Ana je zralá žena, má svoji rodinu .... a přesto se každý rok vydává na cestu, aby hledala sama sebe - aby zjistila, že její zvolená cesta životem ji uspokojuje .... Je zajímavé, že tento příběh vypráví muž - a že mu lépe budou rozumět ženy .... A tak se srpen může stát novým mementem .... ale také nemusí .... P. S. Blízký je mi komentář SST knihy - a bilance Any - co život dal - a může dát ....